Úterní Noční linka: Vydařený zájezd

20. červen 2023

Jezdíte rádi na zájezdy? A jak jste byli spokojeni? Zažili jste někdy zájezd opravdu velmi povedený a naopak něco, co prostě z mnoha různých příčin nevyšlo úplně tak, jak by mělo? Jaké typy zájezdů si rádi vybíráte? Jsou to hlavně poznávací cesty a výlety, a nebo raději pobytové dovolené?

Každý z nás určitě někdy byl na nějakém zájezdu a ten se mu buď líbil, a nebo se prostě nepovedl. I to vše se může stát, a přihodit se na takovém zájezdu může opravdu mnohé. Hodně věcí také záleží na lidech, kteří se na zájezdu sejdou. Jaké jsou vaše zkušenosti?

maruškaD|Milá noční linko, mě se splnily sny o cestování , bylo to úžasné , po zemi, která skoro vyvraždila původní obyvatele jsem nikdy netoužila i kdybych to dostala dárkem, v zemi, která vymodelovala hitlera bych nedokázala žít.Škoda, že se svět zbláznil nebo lidi ?i tak přeji dobrou noc.maruškaD
Ladislav z Olomouce|Dobrý večer linkařům. V listopadu 1989 padl komunistický režim a uvolnilo se cestování na západ a po nákupních zájezdech většinou opotřebovanými autobusy Karosa jsme odjížděli na noc, ospalí se vyhrnuli na mole v Benátkách, abychom se tam zase sešli a přes noc přejeli do Vídně, pak byl zase volný den a jak ho většina využila, bylo zřejmé, protože v kufru autobusu se hromadily mikrovlnky, fritézy, dvojkazeťáky atd. , tedy zboží, které nás "řadilo" do Evropy. Ti, co se přenesli nad mamon a západní šmejd a orientovali se na památky, krajinu, hory měli zase možnost zajet si do Alp či Dolomitů. Staré autobusy značky Karosa se stávali středem obdivu místních jako by nevěřili, že jsme tímto autobusem přijeli až z Československa. Spali jsme v laciných kempech ve stanech a zvykali si na určité opovrhování lidmi z východní Evropy, někde nás do kempu ani nevzali jako v Cortině, protože bychom rušili hosty hlavně ranním startováním. Autobus Karosa byl pro nás bezpečným přístavem a současně jídelnou, sušárnou, kuchyní a bufetem, který měli řidiči autobusu, aby si něco vydělali bokem. Měli jsme štěstí na řidiče, kteří nás vezli po úzkých horských silnicích a nebýt spadlého mostu, kdy museli 3 km coufat, byli by v pohodě. Tak mezi zážitky i když nevím kam je zařadit, zdali k těm pozitívním či k těm druhým řadím chytání pstruhů ve Slovinsku v řece Bohinjce, kdy řidič pocházející z vesnice ručně nalovil pár pstruhů a my měli večeři, zatímco super rybáři se špičkovou výbavou jen zírali. Možná mezi nimi byl i ten nepřející, který na nás zavolal policii, která nám za nedovolené táboření udělila mastnou pokutu. Autobus byl pro nás symbolem pohody a i když neměl extra sedadla, tak tam bylo více místa pro nohy, což jsme při delších přejezdech ocenili. Škoda, že tenkrát nevysílala noční linka, měla by určitě šanci. Krásný den po části probdělé noci Vám přeje Ladislav z Olomouce