V bitvě u Sadové Rakousko fatálně podcenilo sílu pruské armády
Bitva u Hradce Králové 3. července 1866, jinak též na Chlumu či u Sadové, byla rozhodující bitvou prusko-rakouské války.
Ministerským předsedou pruské vlády byl tehdy Otto von Bismarck, přezdívaný „Železný kancléř“. Díky němu získávalo Prusko ve střední Evropě stále větší vliv. Pod heslem „železo a krev“ chtěl vytlačit Rakousko z Německého spolku, sjednotit jednotlivé státy a vytvořit „nové Německo“.
V roce 1866 Prusko obsadilo Šlesvicko-Holštýnsko a jako odvetu vyhlásilo Rakousko Prusku válku. Rakušané si byli jisti svým vítězstvím. Jenže fatálně podcenili sílu pruské armády. Zpočátku mělo Rakousko mírnou převahu. Dělostřelectvo mělo moderní bronzová děla s dostřelem několika kilometrů.
K obratu došlo poté, co začala útočit rakouská pěchota. Pruští vojáci měli nový typ pušek. Zatímco nabíjení zastaralé rakouské předovky bylo nesmírně zdlouhavé, pruské zadovky už používaly patrony. Proto se nabíjely daleko rychleji a vykazovaly pětkrát větší kadenci střelby. Porážkou u Hradce Králové přišlo Rakousko o svůj vliv v německé oblasti. Dochází k rakousko-uherskému vyrovnání a vzniká rakousko-uherská monarchie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
