V borovanském klášteře na Českobudějovicku sedávali mniši jako v kině
V klášteře v Borovanech na Českobudějovicku mají dodnes na kůru kostela mnišské lavice. Ty byly podobně praktické jako ty současné v kinech.
Borovanský klášter augustiniánů nebyl příliš rozsáhlý. Většinou ho obývalo kolem deseti mnichů. Přesto měl pohnutý osud. Kostel stával Borovanech od roku 1366. Když ale místnímu pánovi Petru z Lindy zemřel syn Martin, rozhodl se na místě farního kostela vybudovat klášterní komplex.
Martin byl později pohřben v kostele Navštívení Panny Marie, který byl postaven v letech 1455 až 1464 jako první stavba klášterního areálu, k níž na konci patnáctého století přibyl ambit křížové chodby s konventní budovou. Do Borovan přišli augustiniáni, ve své době progresivní řád, z něhož mimo jiné vzešel reformátor Martin Luther.
Už po sto letech byl však klášter zrušen Rožmberky a jeho majetek přičleněn k dominiu Pánů z Růže. Za třicetileté války byl vypálen a poničen a posléze obnoven v roce 1663 za císaře Ferdinanda III. O dalších 122 let později byl klášter definitivně zrušen císařem Josefem II. V témže roce (1785) koupili klášterní majetek Schwarzerbergové, kteří ho vlastnili až do roku 1940, kdy připadl městu.
V letech 2004 až 2010 prošel zchátralý areál generální opravou. Dnes na místě kláštera najdete městskou knihovnu a infocentrum a společenské prostory, kterým dominuje sál s freskovým stropem s výjevy ze života sv. Augustina.
V křížové chodbě konventu kláštera je dnes umístěno lapidárium barokních soch včetně originálu Mariánského sloupu z Českých Budějovic. V patře je instalováno klášterní muzeum a jsou zde umístěny i originály soch z římovské pašijové cesty. Ostatní části slouží jako fara a prostory farnosti.
Prostory kostela je možné si prohlédnout po nedělní bohoslužbě, která začíná v 8 hodin. Otevírací doby klášterního muzea najdete http://www.borovansko.cz
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Většina firem za odklízení škod po povodních nedostala zaplaceno, starostové se bojí odlivu pomoci
-
Firmy šéfa lyžařů získaly od pojišťovny zakázky za desítky milionů. Marketing řídí jeho partnerka
-
Trumpův klíč k triumfu: Hispánci, venkov a prázdné kapsy stydlivých voličů
-
Chtěla dělat breakdance jinak, teď raději končí. Australanku zlomily negativní reakce po olympiádě