V lomech u Komni můžete poznat nerostné bohatství Bílých Karpat. Příroda si je teď pomalu bere zpět
Bílé Karpaty jsou krajinou orchidejových luk, kopců i tajemných lesů. Jen se rozhlédnout kolem. Nahlédnout ale můžete i pod povrch. Objevíte nerostné bohatství, které se dobývalo a stále dobývá v kamenolomech. Věděli byste, jaké horniny se v Karpatech nacházejí? A kudy se vydat na neobyčejnou trasu kolem tří lomů?
Na malou geologickou procházku můžeme vyrazit od motorestu Rasová v obci Komňa na Uherskohradišťsku. „Od motorestu se vydáme ke stejnojmennému pískovcovému lomu Rasová, který je přírodní památkou. Odtud se vrátíme zpátky k motorestu a budeme pokračovat ke stále fungujícímu lomu Bučník, který budeme míjet. Poslední zastavení pak bude v lomu Modrá voda. Pak se vrátíme do obce Komňa a zpátky na Rasovou,“ popisuje asi deset kilometrů dlouhou cestu geoložka Andrea Dovicová z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Cesta začíná úsekem kolem frekventované silnice, ale brzy odbočí na příjemnou lesní cestu k prvnímu z lomů. Lom Rasová dnes tvoří přírodní amfiteátr, který je tichým místem bohaté fauny a flóry. „Pískovec se tady těžil v první polovině minulého století. Na tomto místě mě naprosto fascinuje, jak si příroda dokázala ten lom vzít zpátky. Můžeme zde vidět orchideje a velké množství zástupců obojživelníků i hmyzu. Je to místo, které je ohromující v každém ročním období,“ podotýká Andrea Dovicová.
A jakým druhem je z geologického hlediska vlastně pískovec? Je to základní usazená hornina, která zde tvoří tak zvaný karpatský flyš. Od konce druhohor se na našem území začaly usazovat vrstvy pískovců, jílovců, občas i slepenců.
Pozůstatky karpatského flyše objevíme i v dalších lomech. „Uvidíme místa, kde je karpatský flyš narušený a skrz něj se nám k povrchu vytlačily andezity, což je výlevná magmatická hornina. Takže v lomech Bučník a Modrá voda už nepůjde o pískovec, ale uvidíme jiné horniny, tentokrát vyvřelé,“ vysvětluje geoložka.
Po návratu k motorestu Rasová můžeme vyrazit po zelené turistické značce k dalším dvěma lomům a pozorovat kameny na zemi. Cestou k lomu Rasová to byl pískovec, dál budeme narážet i na andezity.
Lom Modrá voda nabízel koupání
Po pravé straně, za kótou vrcholu Bučník, se nachází dosud aktivní lom. Vstup do lomu Bučník je proto zakázaný. A jak říká geoložka Andrea Dovicová, Bučník je naprostý fenomén. Přezdívá se mu mineralogická perla Moravy, protože v něm bylo objeveno přes sedmdesát různých minerálů. „Ty nejhezčí minerály byly naštěstí odtěženy v minulém století a dostaly se k nám do muzejních sbírek,“ podotýká geoložka.
Od zelené pak přejdeme na žlutou turistickou značku a vydáme se směrem k lomu Modrá voda. Trasa končí přímo před malou vodní plochou, která už dávno není modrá. Je totiž porostlá tzv. okřehkem. V době, kdy byla těžba v těchto místech ukončena, byl lom zaplněný krásnou čistou vodou, kterou velmi rádi využívali lidé z okolních vesnic pro rekreaci.
Od lomu Modrá voda se pak můžeme vydat zpátky do Komni, kde je možné navštívit Památník Jana Amose Komenského nebo nevšední Muzeum zvěrokleštičů. Cestou ještě mineme krásně čistou studánku a půvabné květné louky nad Komňou s úchvatnými výhledy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
