V noci nepotřebujeme jasné bílé světlo. Škodíme jím nejen sobě, ale i ostatním živým tvorům
Světelné znečištění nebo světelný smog - to jsou negativní jevy spojené s umělým osvětlením. V Evropě už podle astronomů neexistuje místo, kde by byla přirozená tma. Jak velký to pro lidstvo představuje problém?
Každý organismus má v sobě biologické rytmy, které se řídí střídáním světla a tmy. „Přes den je světlo a v noci má být tma. Ale dnes v noci už vlastně tma není. Od vynálezu žárovky, což je letos přesně 140 let, máme elektrický zdroj světla, který ale bohužel výrazně nadužíváme. A už kvůli tomu nedosahujeme toho střídání světla a tmy,“ říká odborník na světlo a jeho vliv na organismus Hynek Medřický.
Tmu přitom potřebujeme pro kvalitní a plnohodnotný spánek, a to nejen my lidé, ale i ostatní žijící tvorové, včetně ptáků a hmyzu. Zejména pro ně je současné umělé osvětlení devastující. „Nadměrné světlo v noci rozbourává časový systém, který řídí každou buňku v těle, a když je desynchronizovaný, tak v živém organismu neprobíhají potřebné regenerační procesy,“ vysvětluje Hynek Medřický. Světlo z měst se přitom podle jeho slov šíří několik desítek a někdy i stovek kilometrů.
Veřejné osvětlení je v České republice v současné době tvořeno v 80 procentech sodíkovými výbojkami, které svítí teplým oranžovým světlem. Před několika lety se ale začalo měnit za velice jasné bílé světlo, které je pro nás v noci škodlivé. Naštěstí se od této výměny pomalu začíná upouštět. Ideální by přitom podle Hynka Medřického byly biodynamické osvětlovací systémy, které zpočátku svítí bíle a postupně se jejich světlo s přibývajícím nočním časem mění na oranžové.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.