V Novém Strašecí prožil Michal Isteník idylické dětství. Teď objevuje kouzlo brněnských uliček
Herec Michal Isteník se narodil v Rakovníku a své dětství a mládí prožil v nedalekém Novém Strašecí. Tam znal důvěrně zejména fotbalový stadion, protože jako kluk hrával závodně fotbal. Postupem času si ho ale svým kouzlem přitáhlo divadlo. A když se mu podařilo vystudovat brněnskou JAMU, v Brně už zůstal. Jak vzpomíná na Nové Strašecí a jaký pro něj byl přesun do jihomoravské metropole, prozradil Pavlu Vítkovi v pořadu Tady to znám.
Michal Isteník pochází z vyhlášené fotbalové rodiny. Proto hrál od malička fotbal a k divadlu nebo k umění ho to vůbec netáhlo. „Když mě ale na gymnáziu přemluvil můj spolužák a moje učitelka dějepisu, abych za nimi přišel do dramatického kroužku, byla to láska na první pohled. Od té chvíle jsem věděl, že divadlo bude alespoň nějakou součástí jeho života,“ vzpomíná herec.
Nové Strašecí na Rakovnicku je podle něj nádherná lokalita, protože se nachází na okraji křivoklátských lesů. „Kam se jen podíváte, všude jsou lesy. Navíc je Nové Strašecí na takovém kopci, takže je z něj krásný výhled. U nás se tomu říká Novosibirsk, protože je tam vždycky největší zima ze všech okolních městeček,“ říká Michal Isteník.
Dětství měl podle svých slov naprosto idylické. „Měl jsem partu kluků v ulici, se kterými jsme hrávali fotbal a stavěli bunkry na Šibeničním vrchu, hned vedle skládky, kde jsme našli všechno potřebné pro stavbu těch bunkrů. Bylo to opravdu romantický. Když na to svoje dětství vzpomínám, má Ladovy barvy,“ usmívá se herec.
Když se dnes do Nového Strašecí vrací, rád si udělá delší procházku městem. „Šel bych směrem na Šibeniční vrch, pak dolů na Rudu, kam se dá projít lesy, kolem rybníků Nová Podhůrka a Stará Podhůrka a přišel bych zezadu k Pecínovu, což je bývalá součást Strašecí.“
Milovaným místem Michala Isteníka je také nedaleká Lhota pod Džbánem na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje, kde má s rodinou chalupu. „Končí tam silnice a dál už tam nic není, je to vesnička utopená v chmelnicích, všude jsou jenom lesy a chmel. Je to jedno z nejkrásnějších míst, na kterém jsem kdy byl. V covidovém období jsem tam strávil celý měsíc. A neskutečně jsem si to užil, se všemi těmi výlety a procházkami. Třeba ze Lhoty pod Džbánem do Solopysk a potom nahoru na zříceninu hradu Pravda a pak dolů do Domoušic. Anebo na hrad Džbán. Tam už je sice jen obvodové zdivo v lesích, ale je tam úžasná atmosféra,“ popisuje herec.
Jaké pro něj bylo stěhování z Nového Strašecí do Brna, co má na tomhle městě rád a jaká práce ho v nejbližší době čeká, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka