Víte, kterým ovocným stromům se říká pravokořenné?
Pravokořenné ovocné stromy mohou být vypěstované z pecky nebo z jadérka. Poslední dobou se ale často zpravokořeňují stromky, pěstované na typových podnožích. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Pravokořenné stromy jsou ty, které:
- vypěstujeme z pecky nebo z jadérka,
- pěstujeme z řízků, odkopků, odnoží,
- necháme zpravokořenit tím, že je vysadíme hlouběji, než mají být, stromky pak „pustí“ kořeny z té kulturní části.
Pravokořené, množené vegetativně, jsou keřové rybízy, angrešty, maliníky, ostružiníky, jahodníky, kanadské a jiné borůvky, často i réva.
Pokud jde o druhy běžně pěstované na podnožích (jabloně, hrušně, peckoviny) změní po zpravokořenění typ růstu, zbujní, zmenší se jejich výnos.
Chcete-li pravokořenný strom, například meruňku, přesadit na nové stanoviště, měli byste si počínat opatrně. Stromek vyjměte s co největším objemem kořenů. Upravte korunu stromku tak, aby měla stejný objem jako kořeny. Strom tak nedostane šok z přesazení a vrátí se během roku dvou do plodnosti. Stejně jako stromy pěstované na nějaké podnoži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
