Vodopády Bílé Opavy patří k nejkrásnějším místům v Jeseníkách. Voda je tu divoká, příroda chráněná
Pod vrcholem Pradědu ve výšce asi 1 360 metrů pramení u chaty Barborky říčka Bílá Opava a po skalách stéká k lázeňskému městečku Karlova Studánka. A cestou vytváří řadu vodopádů. Státní přírodní rezervací bylo údolí Bílé Opavy vyhlášeno už v roce 1963. Úsek zvaný Velký vodopád je vysoký bezmála osm metrů.
Modrá turistická trasa, která vede kaňonem do Karlovy Studánky, měří asi pět a půl kilometru. Přibližně stejně daleko je to po žluté z Karlovy Studánky k parkovišti u chaty Ovčárny. Pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky doporučují jít odspodu nahoru po žluté značce a zpátky dolů po modré.
Přestože Agentura ochrany přírody a krajiny pečuje o dřevěné můstky a schůdky usnadňující pohyb v kaňonu Bílé Opavy, jedná se o jednu z nejnáročnějších turistických tras v Jeseníkách, kterou není radno bez speciálního vybavení navštěvovat v zimě. Můstky a schody kvůli drsným podmínkám rychle chátrají a každý rok potřebují opravu.
Voda a okolní příroda je tu divoká, podmínky k životu náročné, a tak je zvládnou pouze odolné druhy živočichů a rostlin. Přesto si tu můžeme v létě užít bujnou vegetaci. Do skal jsou zaklesnuty kořeny stromů, v okolí rostou byliny a pod vodou je vidět mechový koberec.
„V takových podmínkách nalézáme drobné rybky, larvy drobného hmyzu a korýše. Z významných druhů zde můžeme pozorovat vranku pruhoploutvou, rybku, která nemá plynový měchýř a pohybuje se přískoky u dna,“ říká vodohospodářka Agentury ochrany přírody a krajiny Anita Petrů.
Upozorňuje také na mladé i velmi staré pralesní smrky, které jsou pro zdejší kraj typické svým úzkým tvarem s větvemi směřujícími dolů. Některé stojí na takzvaných chůdových kořenech. Z pozoruhodných živočichů se tu vyskytuje kromě zmíněné ryby třeba pták skorec, který dokáže chodit pod vodou a přitom lovit potravu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
