Vraž do toho kopu vajec a dvě libry másla, radí Rettigová v muzeu ve Všeradicích
Magdalena Dobromila Rettigová byla ve své době významnou osobností, která ovlivnila snad všechny české ženy 19. století. Česká buditelka a spisovatelka je dodnes známá především jako autorka knihy Domácí kuchařka. Ženy povzbuzovala a učila mladé dívky šít, vařit a stolovat.
Jenom za života Rettigové vyšlo zhruba 28 vydání její kuchařky. A právě k Rettigové se váže naše vnímání „tradiční české kuchyně“.
Pokud se vydáme po jejích stopách, přivedou nás do obce Všeradice ve Středočeském kraji, kde se v roce 1785 narodila. A kde jinde bychom měli hledat Galerii a muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové.
Jejímu dílu i historii vývoje kuchyní se věnuje expozice v místním Zámeckém dvoře. Zámecký špýchar z roku 1698 ukrývá dobový nábytek, nádobí i první vydané knihy Rettigové. Ve vitrínách si můžete prohlédnout také krásné kávové a čajové servisy a na mnoha interaktivních tabulích si lze ozkoušet znalost bylinek nebo se podívat na historický vývoj kuchyňského topeniště. Ale hlavně můžete pocvičit staročeštinu.
Původní kuchařka Rettigové je totiž pro dnešní hospodyňky těžko srozumitelná. Staročeské výrazy jsou odlišné od dnešní češtiny a jiné jsou i míry používané ve starých receptech. Ostatně víte, co znamenají taková slova jako máz, kopa, mandel, žejdlík, věrtel, ťopan, korec, kapoun nebo kvíčala?
Od Rettigové se ve Všeradicích můžete učit vařit i dnes. Pokud se posadíte do samostatné kóje umístěné v rámci expozice, Simona Stašová vám v roli Rettigové začne předčítat nejrůznější recepty.
A i místní restaurace nabízí velký výběr jídel připravených podle receptů české buditelky. Pokud byste si chtěli sami doma něco uvařit, můžete si koupit novou kuchařku receptů, kterou místní muzeum připravilo spolu s herečkou Markétou Hrubešovou. A připravují se zde kurzy vaření podle Rettigové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Systém Bartošovy digitalizace šel dodělat, říká Černohorský. ‚Rozhodli experti,‘ nesouhlasí Kupka
-
Milion lidí nemá praktického lékaře. Přidáním peněz se péče může rozvíjet, říká Šonka po odvolání protestu
-
Nechtěli jsme bojovat, říkají ruští dezertéři. Francie jich šest přijala, pomáhají v informační válce
-
Ze Zelené dohody se stal zjednodušený strašák. Nejde ji jen milovat, nebo nenávidět, říká Dusík