Všeobecná mobilizace v roce 1938 skončila bez boje. Na pozice přitom nastoupilo přes milion vojáků
Jedinkrát v naší novodobé historii povolala československá vláda všechny své bojeschopné občany k obraně republiky. Stalo se tak v září roku 1938.
Půl roku předtím obsadila německá armáda sousední Rakousko, a Československo tak bylo sevřeno nacistickou říší ze tří stran. Tlak umocňovali ještě záškodníci v pohraničí nazývaném Sudety.
Nenávistné projevy Adolfa Hitlera plné výhrůžek signalizovaly bezprostřední ohrožení Československa, a proto vláda vyhlásila 23. září 1938 všeobecnou mobilizaci branné moci. Netrvalo to ani dva dny a 1 250 000 vojáků nastoupilo na pozice. Usídlili se i v pohraničních pevnostech, které ještě nebyly zdaleka dokončeny. K dispozici měli mimo jiné 350 tanků, 5 000 děl a 950 letounů.
Hned po vyhlášení mobilizace se čekal mohutný nálet na Prahu, ale německá armáda nijak nezareagovala. Byla sice ve výrazné početní přesile, Hitler ale potřeboval ještě nějaký čas na válečné zbrojení, a proto svolal evropské státníky do Mnichova, kde se rozhodlo o předání Sudet Německu.
Po týdnu bojové připravenosti tak museli českoslovenští vojáci putovat zpátky a předat velkou část výzbroje i pevnosti bez boje nepříteli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
