Všetaty se v lednu 1989 staly cílem policejní brutality. Kvůli vzpomínkové akci u Palachova hrobu tam nezastavovaly vlaky a nad obcí kroužil vrtulník
V polovině ledna 1989 odstartovala série protestních akcí známá jako „Palachův týden“. Nepokoje ale neprobíhaly jen na Václavském náměstí v Praze. Do Všetat u Mělníka zamířily stovky lidí uctít památku Jana Palacha. Všetaty se kvůli tomu staly cílem policejní brutality.
„V lednu 1989 několik opozičních iniciativ vyzvalo lidi k tomu, aby přišli na Václavské náměstí a demonstrovali při příležitosti 20. výročí sebeupálení Jana Palacha. Původně se mělo jednat o malou vzpomínku,“ říká historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Protesty nakonec trvaly celý týden a většina lidí byla zadržena. Brutální zásah policie si vyžádal i zraněné. „Iniciativy vyzvaly, aby demonstrace byly ukončeny celonárodní poutí do Všetat.“
Tiché protesty u Palachova hrobu ve Všetatech měly tradici. Lidé sem přijížděli položit kytičku a uctít jeho památku. V lednu 1989 to bylo ale jiné, nešlo už jenom o pár lidí. „Děly se tady hrozné věci. Už na nádraží stáli nějací pánové a nechtěli sem pouštět lidi, kteří sem přijeli vlakem,“ vzpomíná Eva Nováková, která v roce 1989 bydlela poblíž všetatského hřbitova. „Mně z toho úplně běhala husí kůže po těle, protože tam vlastně stáli policisti v autě a už to tam hlídali. Urnový háj byl zavřený pod záminkou, že se tam prořezávají stromy.“
„Bezpečnostní složky se na to připravili tak, že ve Všetatech ten den nezastavovaly vlaky. Lidé, kteří mířili do Všetat, museli vystupovat o zastávku dříve nebo naopak později. Řada z nich byla zadržena, aniž by se do Všetat vůbec dostala,“ popisuje situaci historik Petr Blažek. To potvrzuje i starosta Všetat za Českou pravici Miroslav Baloun: „V areálu zemědělského družstva byl umístěn zásahový pluk Sboru národní bezpečnosti. Celý den monitoroval obec vrtulník. Pohybovali se tady policisté v civilu.“ Návštěvníci Všetat si mohli být jistí, že návštěva hrobu jim přinese jen pronásledování a budou vedeni jako „nepřátelské osoby“. Zadržení byli nacpáni do autobusu a vysazováni po celém Středočeském kraji, třeba až v polích u Kolína.
Jana Palacha dnes ve Všetatech připomíná pamětní deska na domě ve Smetanově ulici. Dům, kde bydlela Janova rodina, si zahrál ve filmu o Palachovi „Hořící keř“. Časem by zde mělo vzniknout malé muzeum. „Máme také pamětní desku na základní škole, kam chodil Jan Palach devět let do školy. Sokol Všetaty má přímo v sokolovně umístěnou Palachovu posmrtnou masku od Olbrama Zoubka, o které se málo vědělo,“ vysvětluje starosta Miroslav Baloun. „Sokolům se podařilo masku uchránit a je tam dodnes.“
Ve všetatském urnovém háji stojí od roku 1994 monumentální sousoší Pocta Janu Palachovi, jehož autorem je akademický sochař František Janda. Výtvarný návrh vznikl již v roce 1969. Pomník měl stát původně na místě odvážného činu Jana Palacha na Václavském náměstí v Praze.
Důležité události i zajímavé osobnosti Středočeského kraje si můžete připomenout na webových stránkách www.slavime100let.cz. Najdete tam i pozvánky na akce, které oslavují vznik republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.