Z rozhledny na jihočeském Vysokém Kamýku přehlédnete kraj od Šumavy až po Brdy

3. září 2021

Největší audioportál na českém internetu

Výhled na Šumavu, Protivín a Tálínský rybník | Foto: Zdeněk Zajíček, Český rozhlas, Český rozhlas

Rozhlednu na Vysokém Kamýku nám představil její správce Vladimír Voneš

Slovo Kamýk prý znamenalo ve staročeštině skála. A Kamýků najdete po naší republice hodně. Nemusí to být jen skály. Jmenují se tak třeba obce nedaleko Příbrami a Litoměřic, přehrada na vltavské kaskádě, les u Prahy nebo pár kopců na různých místech naší země. Na jednom z nich, který se jmenuje Vysoký Kamýk a nachází se v jižních Čechách mezi Týnem nad Vltavou a Protivínem, stojí rozhledna.

Podle slov správce rozhledny Vladimíra Voneše začalo všechno v roce 1864, kdy byl na vrcholu Vysokého Kamýku vyměřen Vojenským zeměpisným ústavem bod I. řádu trigonometrické sítě rakousko-uherského mocnářství. Dodnes tam stojí 65 centimetrů vysoký žulový hranol.

V roce 1931 byla na vrchu Vysokého Kamýku postavena dřevěná pětipatrová zeměměřická věž. O deset let později už se tu místo ní stavěla sedmiboká věž kamenná. „Tenkrát tu nebyla žádná elektřina, všechno se dělalo ručně,“ připomíná Vladimír Voneš s tím, že dobové fotografie a přesné historické popisky jsou dodnes k vidění přímo v rozhledně. Věž tehdy využívalo německé vojsko a po válce pak sloužila i jako hlídková protipožární hláska, ale už i jako turistická vyhlídka. Okolní stromy ji ale brzy začaly přerůstat.

V roce 2011 ji společnost T-Mobile Czech Republic a.s. rozšířila o nástavbu pro své technické vybavení. A věž i nadále slouží jako turistická rozhledna. Stojí ve výšce 627 metrů nad mořem, je vysoká 46 metrů a ve výšce 33 metrů nad terénem je umístěna vyhlídková plošina. Na vrchol vede 160 roštových schodů.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.