Z trojboké rozhledny na Velké Bukové budete mít Křivoklátsko jako na dlani
Máte rádi výhledy do širokého okolí, ale netěší vás náročné výstupy na vyhlídkové věže? Potom je pro vás jako dělaná rozhledna Velká Buková na Křivoklátsku ve středních Čechách. Patnáct metrů vysoká rozhledna stojící v nadmořské výšce 445 metrů funguje od roku 2009.
Z rozhledny je krásný výhled na celou chráněnou krajinnou oblast Křivoklátska, Brdy a do údolí řeky Berounky. Při dobré viditelnosti jsou vidět také Horní Bříza a Krušné Hory s Klínovcem.
Turistická rozhledna Velká Buková má zajímavý tvar trojbokého hranolu. Navrhl ji architekt Karel Zuska. Kombinuje dřevo s kamenem a sympatické je, že na stavbu se použily výhradně červeně zabarvené kameny i dřevo z nejbližšího okolí.
Výstup na věž je pohodlný. Schodiště dvoupatrové dřevěné rozhledny vede z velké části vnitřkem. Chvílemi vás ale vyvede i ven a nechá stoupat po železných schodech kolem venkovního pláště.
Na vrcholu rozhledny s pocitem Středoevropana
Vyhlídková plošina nabízí nádherný pocit z volného prostoru. Rozhledna totiž nemá střechu. To má své výhody i nevýhody. Před místními větry stejně neutečete a volný prostor kolem inspiruje k představám.
Možná proto se zastupitelé obce rozhodli na panoramatické mapy na vrcholu rozhledny umístit i cedule se směrovkami k hlavním evropským metropolím včetně vzdušné vzdálenosti. A tak se dozvíte, že 830 kilometrů směrem na západ leží Paříž, 990 kilometrů Londýn a směrem na jih můžete po 900 kilometrech tušit Řím.
Výlet k rozhledně si skvěle mohou užít milovníci koní, protože do Velké Bukové vede oblíbená hipostezka. Koně lze před výstupem na rozhlednu uvázat u úvaziště, které bylo k tomuto účelu zapracované už do samotného projektu stavby rozhledny.
Rozhledna je turistickým známkovým místem č. 1704. Při delší vycházce se tu můžete těšit i na možnost menšího občerstvení a odpočívadlo. Od března je rozhledna otevřená o víkendech, od 1. dubna až do 30. září denně od 9 do 17 hodin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V zásadě hloupost, komentuje Špidla nová pravidla pro lety ústavních činitelů. ‚Nic tím neušetří,‘ dodává
-
Němcům se na paralympiádě nelíbí ruská hymna. Na protest si nechali čepice, přidala se i Bubeníčková
-
‚Chtěli jsme dát hlas mladé generaci.‘ V Praze startuje festival Jeden svět filmem Tak to mělo bejt
-
Prokop: Když se zdědí peníze z penzijního spoření, musí se zdanit 15 procenty. U ničeho jiného to neplatí











