Zbytky šumavského hradu Hus najdete na Prachaticku, ve výšce 735 metrů nad mořem

Král si přitom vyhradil právo volného vstupu do hradu, kdykoliv by hrozil nepřátelský vpád z Bavorska do Čech. Roku 1359 potvrdil král Karel IV. vlastnické právo Peškovi z Janovic a jeho příbuzným. K hradu patřila městečka Husinec a Záblatí a vesnice Řepešín, Křišťanov, Mlynářovice, Milešice, Zábrdí, Lažiště a další.

Během 14. a 15. století se na hradě vystřídala celá řada majitelů. Jednoho z nich, Jana Smila z Křemže, nechal v roce 1439 popravit Oldřich z Rožmberka. Hradu bez pána se následně zmocnil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku, který odtud přepadal kupce, kteří přiváželi po tzv. Zlaté stezce zboží.

Turistické značky u zříceniny hradu Hus|foto: Romana Lehmannová

Zkáza hradu byla neodvratitelná

Proto byl vyhlášen za zemského škůdce a Přibík z Klenového, Petr Zmrzlík ze Lnářů a Jan Sedlecký z Prachatic hrad roku 1441 oblehli a jeho vyhladovělé osazenstvo donutili, aby se vzdalo. Hrad byl následně zapálen a rozbořen. Zkáza hradu, nazývaného už na konci 15. století zříceninou, pak neodvratně pokračovala.

Z poměrně rozlehlého hradu se dochoval pouze příčný příkop, zbytky hradeb, vysoká zeď hradního paláce a úzká trhlina, ústící do sklepů. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhání z roku 1441.

Zřícenina hradu Hus|foto: Romana Lehmannová

Ostroh se zříceninou ale není zajímavý jen svou historií, ale i přírodními poměry. Na skalách se totiž dochovaly zbytky původních pralesovitých porostů. Řeka Blanice je zase útočištěm kriticky ohrožené perlorodky říční.

Zřícenina hradu Hus je volně přístupná. Dojít se k ní dá po modré turistické značce od nedalekého Křišťanovického rybníka. Trasa je dlouhá asi dva kilometry. Z opačné strany, od silnice z bývalé vesnice Cudrovice, to je po modré značce zhruba půl kilometru.