Železná opona bránila volnému pohybu lidí, zboží i informací. Její pád přišel v roce 1989
„Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu se nad Evropou snesla železná opona.“ Tuto větu pronesl ve slavném Fultonském projevu na jaře 1946 Winston Churchill.
Pojmenoval tak rozdělení kontinentu na dvě sféry vlivu. Tehdy šlo ještě o zjednodušující metaforu, ovšem brzy získala železná opona skutečnou podobu.
Západní státy založené na demokracii a země východního bloku ovládané totalitou Sovětského svazu začaly oddělovat zdi, ostnaté dráty, ploty nabité elektřinou a minová pole.
Volnému pohybu lidí, zboží a informací nebránila jen tato hmatatelná bariéra, ale i systém politických a ekonomických omezení. Na našem území se železná opona začala budovat po převzetí moci komunisty v roce 1948 a neprostupně uzavřela hranice s tehdejším Západním Německem a Rakouskem.
Pád železné opony přišel v roce 1989 a jeho největším symbolem bylo zbourání berlínské zdi. V Československu pak bylo zlomovým okamžikem přestřižení ostnatých drátů, čehož se osobně ujal nový ministr zahraničí Jiří Dienstbier.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
