Zima ve znamení drhnutí majoránky. Zahradník František Hlubocký nudu nezná
V zimě není na zahradě tolik práce, zato je čas na drhnutí majoránky nebo vyloupávání semínek. I v tom je zahradník František Hlubocký mistrem, který se s oblibou inspiruje u svých prvorepublikových předchůdců. Jeho velkou inspirací je kniha Zahradníkův rok Karla Čapka, kde se píše o tom, že v zimě zahradníci pěstují hlavně počasí.
„Ano, je to tak. Zahradník teď pěstuje počasí, se kterým není nikdy spokojen,“ usmívá se sympatický zahradník. Druhým dechem ale dodává, že je pořád co dělat.
„Nasušené bylinky čekají na zpracování. Já jsem nedávno snesl majoránku z půdy, kde se od podzimu sušila. Dal jsem ji doma nahoru na skříň, protože potřebuje přeschnout. A pak ji drhnu tak, jak se to dělalo dřív. Krásně to voní,“ pochvaluje si zahradník.
Kdo se chce „potrestat“, sbírá semínka
I František Hlubocký má doma nastřádané semeníky z různých rostlin, které čekají na zpracování, ať už jsou to afrikány, terčovky, měsíčky nebo hledíky.
„Je s tím sice práce, proto říkám, že podzimním sběrem semeníků se nadšený zahradník tak trochu potrestá, protože zpracování zabere čas. Nejdřív se semeníky suší. Semínka se stejně jako u majoránky nechají pořádně uschnout, aby se dala rozdrtit v prstech. Venku je pak vyfoukávám ze slupek. No a na dně v krabičce pak zbyde ten poklad ve formě semínek. Pak je hezky rozdělím, nasypu do sáčků a popíšu. A pak už se těším, až to všechno začne klíčit,“ uzavírá pardubický zahradnický mistr František Hlubocký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
