Životní příběh patriarchy Jákoba

Životní příběh patriarchy Jákoba, jak je zachycen v První knize Mojžíšově, představuje, pokud se nemýlím, první osobní životopis v dějinách světové literatury. Osobnost Jákoba se mezi patriarchy jeví jako nejlidštější. I on se počítá k těm, kdo, jak praví Bible, "kráčejí před Bohem", ale jeho cesta nabývá podoby životního příběhu přinášejícího utrpení a lidské zkoušky, zakoušené běžnými smrtelníky.

Příběh Jákobova života zahrnuje žárlivost a soupeření, partnerské problémy, zápasy o nabytí majetku a jeho zmnožení, obtíže při výchově dětí, porážky a vítězství. Sám Jákob řekne ve svém stáří, že jeho dny byly ve srovnání s životy jeho otců nečetné a zlé, což vedlo židovské komentátory v midraši Tanchuma k lakonickému závěru: "Nesmírně trpěl." Pozdější midraš dává Bohu o Jákobovi pronést: "Nevykonal jsem pro něj zázraky."

Jákobova osobnost se jeví jako složitá a komplikovaná zároveň. Na jedné straně je "prostý", protože tak ho charakterizuje první přívlastek užitý k jeho popisu. Na straně druhé působí vychytrale a klamavě, ne-li přímo úskočně. Jákob, který žil ve stanu pod vedením své matky, se později vyjevil jako muž činu a velkých skutků. Nevěstu mu nepřivedli zvenčí. Své ženy a majetek získával vlastním přičiněním, prací a důvtipem. Z lásky k ženě se zasvětil práci, která mu pohltila celé roky. On, jenž působil před svým bratrem Ezauem vystrašeně a přistupoval k němu poníženě, byl také bojovníkem. Když se blížila Jákobova smrt, slyšíme ho k našemu velkému překvapení říct, že část země Kenaán dobyl svým mečem a lukem, což je epizoda, o níž jsme předtím nebyli zpraveni.

Vše, co bylo Jákobovi předurčeno, získal pouze na křivolakých a spletitých cestách. Od samého počátku se jasně vyjevilo, že Abrahámovo duchovní dědictví mu bylo zaslíbeno, avšak sám Jákob naplnil svůj osud jen za pomoci vlastního důmyslu a vynalézavosti. Práva prvorozenství a požehnání, nevěsty, která mu náležela, svého bohatství a jmění - ničeho z toho nedosáhl jednoduše a přímo. Naopak byl nucen vše získat za cenu ostrého boje, překonávaje překážky a neúspěchy. Avšak ve stejné době se mu dostalo výsady velkého prorockého snu, když se mu opakovaně třikrát zjevil Bůh, řídící jeho život. Nakonec nechal Jákoba, tohoto muže, aby se stal Izraelem a tímto novým jménem vyjádřil, že bojoval s Bohem a lidmi. Není náhodou, že židovský národ je takto označen, neboť jeho cesta dějinami se v mnoha ohledech podobá cestě praotce Jákoba.