Zlatá ulička klame názvem: Nikdy nebyla hlavním sídlem pražských zlatníků. S dobou Rudolfa II. ale souvisí
Připomíná příbytky pro panenky nebo trpaslíky, přitom, nebo možná právě proto, patří mezi nejnavštěvovanější místa Pražského hradu.
Zlatá ulička ale klame názvem. Nikdy nebyla hlavním sídlem pražských zlatníků, ani v ní alchymisté nevyráběli zlato. S dobou Rudolfa II. ale souvisí.
Na konci 16. století požádali hradní střelci císaře o svolení, aby mohli zazdít oblouky v hradní zdi a zřídit si v nich pro sebe miniaturní pokojíky. Císař tuto zvláštní výstavbu povolil a „červení střelci“, jak se těm hradním podle stejnokrojů přezdívalo, si je sami vystavěli.
Malinké obytné výklenky se pozdějšími hrázděnými nástavbami proměnily v malé domečky. Původní velikost dnes dokládá jen domek číslo 13, který je oním původním pokojíčkem, vestavěným do hradebního oblouku.
Domečky měly původní majitele až do 2. světové války, po ní je prezidentská kancelář vykoupila. V 50. letech minulého století prošla Zlatá ulička rekonstrukcí pod vedením slavného architekta Pavla Janáka, úpravu a barvy fasád tehdy navrhoval malíř Jiří Trnka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
