Znečištění vod mělo vliv na líhnutí pstruha obecného v aparátech. Do vývoje jiker nezasahujte
Odchov jiker přímo v potocích není nic nového. Tuto metodu znali již naši dědové, ale nikdy nebyla masově rozšířena. Nebyl ani důvod. V řekách probíhal přirozený výtěr pstruha ve velkém.
Existují ovšem faktory, které populaci pstruhů obecných začaly negativně ovlivňovat. Mluvíme například o znečištění vody léčivy, drogami a antikoncepčními látkami. Proto je dnes velmi důležité, aby ryba byla co nejvíc přizpůsobena situaci v daném toku a dokázala se s těmito náročnými podmínkami vyrovnat. Z těchto důvodů se rybáři snaží získávat genetický materiál co nejblíže místu vysazení, a také letos rozjeli ve větším měřítku odchov pstruha potočního přímo v rybářských revírech nebo jejich přítocích. Používají k tomu plovoucí inkubační aparáty, které vyvíjeli a testovali od roku 2021.
„Podle posledních výzkumů se nám potvrzuje, že pstruh by se měl vykulit v místě, kde bude žít celý svůj život nebo migrovat. Je tu stálý chemismus vody, ta jikra si už od očních bodů zvykne na tento chemismus,“ vysvětluje jednatel Českého rybářského svazu, Jihočeského územního svazu Jiří Marek.
Dalším faktorem je geomagnetické pole země. Je to něco jako ptáci, kteří jsou schopní se vrátit do svých hnízdišť. „Ryby jsou na tom obdobně. Pokud se nám povede, že ty rybičky se tady vykulí, budou to tu považovat za domov. Nejenom, že tady vyrostou, budou se i schopné bránit predátorům. To je rozdíl od plůdečku, který odchováme někde na líhních, kde zná pouze jenom lichoběžníkové žlaby a člověka, který tam přináší krmení. V přírodních podmínkách, když rybička vidí stín nad hladinou, ví, že se nejedná o potravu, ale o predátora, který je chce sežrat. Vracíme se prostě k přírodě.“
Je to katamarán z jednoho monobloku plastu. Na dně, přítokové i odtokové straně jsou síta. To znamená, že neustále přitéká a odtéká čerstvá voda. Tím pádem jikra je dobře okysličená.
Jikry se do aparátů umísťují ve stádiu očních bodů, kdy je jikra už velmi odolná proti otřesům a je možné s ní bez problémů manipulovat a převážet ji. „V současné době máme již po rybářských revírech a jejich přítocích rozmístěno 160 000 kusů jiker a ještě pracujeme na rozmístění dalších 115 000 jiker. Celkem tedy v letošním roce odkulíme v našich revírech 275 000 jiker. Tato čísla dokazují, že jsme již přešli ze stádia testování na ostrý provoz, který, jak doufáme, bude mít pozitivní vliv na stav pstruha obecného v našich revírech. V následujících letech bychom chtěli ještě toto množství navyšovat,“ říká Jiří Marek.
Jikry budou na aparátech přibližně 2 až 3 měsíce, v závislosti na teplotě vody. Velkou výhodou aparátů je možnost vypouštění vykulených pstruhů volným vyplaváním.
Podle Jiřího Marka je tento systém cestou, jak pomoci revírům a lososovitým rybám, na které dnes působí mnohem více negativních faktorů než kdykoliv v minulosti. Proto, aby se ryby s těmito negativními faktory naučily vyrovnat, je třeba udělat maximum. Zároveň na všechny apeluje, pokud tyto aparáty ve vodě najdou, aby je neotevírali a nezasahovali do vývoje jiker.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.