3 způsoby jak poznat, že je vodní meloun zralý
Tato sladká a voňavá pochoutka patří k létu stejně jako slunce a voda. Plod lubenice obecné se pěstuje v mnoha kultivarech. A přestože se tváří jako ovoce, jedná se o zeleninu.
Vodní meloun tvoří minimálně z 80 % voda, je bohatým zdrojem vitamínu C a může vážit až 15 kilo. Pochází z Afriky, pěstuje se hlavně v teplejších oblastech několika světadílů. K nám se dováží třeba z Itálie, Španělska, Řecka nebo Kypru.
Povrch vodního melounu má typicky zelenou barvu se světlými a tmavými pruhy, v závislosti na odrůdě. Uvnitř plodu je červená, růžová či žlutá dužnina s tmavými semínky (i bez nich). V Česku můžeme vodní meloun pěstovat v teplejších oblastech. Vysévá se v dubnu do kelímků (ve skleníku), po odchodu ledových mužů sazenice vysadíme ven. „Aby melouny narostly tak, jak mají, musí se vydatně zalévat. Nejranější odrůdy zrají a sklízejí se už v červenci,“ radí Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář.
1. Barva bříška
Poznáme to třeba podle barvy skvrny na spodku plodu, takzvaného bříška. Ve chvíli, kdy toto místo zežloutne, můžeme meloun sklidit.
2. Poklepání
Poklepání na plod také o zralosti hodně napoví, ozvat by se měl jasný zvonivý zvuk.
3. Stav stopky
Správná doba sklizně se dá odhadnout i podle stavu stopky. Pokud začne zasychat, můžeme sklízet.
„Melouny sklízím v září, uchovávám je v chladu, vydrží spolehlivě do října. Když je sklizeň větší, vydrží i do listopadu. Není to tedy otázka doby uskladnění, ale velikosti sklizně. Když je melounů málo, brzy se spotřebují,“ říká Miroslav Šmoranc.
Pochoutka pro slimáky
Jak vodní, tak i cukrový meloun mají rádi slimáci. Může se vám stát, že budete chtít sklidit nádherně vybarvený a narostlý plod, otočíte ho a zjistíte, že má prokousanou slupku a uvnitř se pasou slimáci. Ale jinak roste vodní meloun bez potíží. Rostliny necháváme růst a nasazovat další plody, bez zaštipování. Co naroste, to naroste. Semena vodních melounů můžeme bez problémů jíst.
Vodní meloun lze také roubovat. „Zkoušel jsem ho naroubovat na podnož lagenárie. Zhruba ve stejnou dobu vysejete jak melouny, tak i lagenárii. Až vyklíčí a trošku narostou, naroubují se k sobě. Poté, když rostlinky srostou, odstřihnete kořen melounu a vršek lagenárie, rostlina je připravená k další výsadbě. Je to sice pracné, ale roubované rostliny jsou vitálnější, dávají větší výnos,“ radí Miroslav Šmoranc.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka