Zavařený meloun podle receptu z roku 1886
Nejprve v klášterních, později i v městských kuchyních se už v 19. století objevují recepty s melouny. Šlo o delikatesu, která se nepodávala čerstvá, ale zavářela se. Jak na to, prozradí Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.
Recept uvádíme v podobě, jak je zaznamenán v dobové kuchařské knize:
Rozkroj v půli dorostlý sice, ale ne docela zralý, meloun, vyndej z něho všechnu dřeň, pak meloun oloupej, rozkrájej ho na stejné podlouhlé kousky, vlož je do čistého rendlíku, nalej na ně vody smíšené se šťávou z jednoho citronu, postav to na oheň a nech to jen jednou převládnout. Na libru melounu nech libru cukru /45 dkg/ se žejdlíkem vody vařit, až se trochu táhne, načež meloun opatrně vyndej a vlož ho do cukru, ve kterém ho nech jednou povařit, pak to odstav od ohně, přikrej to papírem a nech to tak přes noc stát.
Druhého dne cukr sceď, nech ho trochu silněji svařit, pak dej meloun zase do něho, nech to jen jednou povařit a opět to nech přikryté přes noc stát. Tak to opakuj ještě třetího dne.
Čtvrtého dne cukr slej, nech jej hodně hustě svařit, pak dej opět meloun do něho a nech to ještě jednou povařit, načež to odstav od ohně, a když to docela vychladne, dej to do nějaké široké nádoby, náležitě ji obvaz a ulož. Poněvadž meloun rád porušení bere, tedy to po nějakém čase prohlédni, a kdyby se to chtělo kazit, tedy to musíš zčerstva opět převařit.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
