Balónové létání má jedinou jistotu a to místo startu, říká pilot horkovzdušného balónu Ivan Lehký
Lidem, kteří létají horkovzdušných balónem, se říká vzduchoplavci. Jde totiž skutečně o jakousi plavbu vzduchem, protože vzduch se chová podobně jako voda. Má své proudy, svoji sílu, svoji rychlost. A navíc nabízí absolutní kontakt s přírodou. A k tomu ještě krásné ticho, které neruší žádný motor. To všechno dohromady před mnoha lety nadchlo Ivana Lehkého z Kladna. A když kvůli půl dioptrii na dálku nemohl být pilotem letadla, stal se pilotem horkovzdušného balónu.
Podle jeho slov má balónové létání jedinou jistotu a to místo startu. Cíl je vždycky přibližný, a jestli se na něm podaří přistát, záleží na mnoha různých faktorech. Přesto je balón možné řídit. „V různých výškách totiž ten vítr proudí jinak. A my tak stoupáním a klesáním hledáme ten správný směr větru, abychom doletěli tam, kam potřebujeme,“ vysvětluje Ivan Lehký.
Horkovzdušný balón přitom dokáže vyletět překvapivě vysoko. Není problém dosáhnout výšky deset kilometrů. „Ale já říkám, že nejlepší výška pro let balónem je, když si dokážete pokecat s lidma na zemi,“ usmívá se pilot balónu. „Při letu je ideální kopírovat terén, protože tak máte krásný výhled na krajinu. Vidíte všechny ty kopce a údolí. Když vyletíte hodně vysoko, stane se z toho placka. S tou výškou se vám profil krajiny zarovná do mapy,“ dodává.
První let balónem se uskutečnil ve Francii v roce 1783. Horkovzdušný balón se vznesl do vzduchu ze zahrad Versailleského paláce a po přibližně tři čtvrtě hodině přistál v místech, kde dnes stojí Eiffelova věž. Ještě předtím proběhl ale jeden zkušební let. Posádku balónu tvořili beran, kohout a kachna. „Nevědělo se totiž, jestli dýchatelná vrstva vzduchu nedosahuje jen kousek nad zem. A když zvířata let přežila, bylo rozhodnuto, že může letět člověk.“
Jak dlouho může horkovzdušný balón letět, jaké je pro let balónem ideální počasí a proč mají všichni vzduchoplavci šlechtický titul, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
