Ultramaratonec René Kujan oběhl celý Island. Běh nehostinnou krajinou mu komplikoval silný vítr
Kdo je maratonec, víme všichni. Ten, kdo uběhne maraton. Kdo je ale ultramaratonec? To je ten, kdo uběhne víc. René Kujan z Kralup nad Vltavou takovým běžcem je. A nevzdal to ani po těžké autonehodě, která si vyžádala půlroční rekonvalescenci. Dokonce se rozhodl, že oběhne kolem dokola celý Island. A potom ho ještě přeběhne ze severu na jihu a z východu na západ. A k tomu navíc udělá i něco dobrého pro ty, kteří neměli tolik štěstí jako on a skočili na vozíčku.
Běhání René Kujan propadl na střední škole. Zjistil, že se při něm krásně čistí hlava. Od několika kilometrů se postupně vypracoval až na běhání maratonů. Pak ale přišel vážný úraz. Seděl na sedadle spolujezdce coby účastník těžké dopravní nehody. „Po operaci se ze mě stal titanový muž s několika šrouby v zádech s prognózou, že budu rád, když budu chodit. Určitě prý nebudu běhat a už vůbec ne maratony,“ vzpomíná René Kujan. On sám ale od začátku věděl, že to znovu zkusí. A už osm měsíců po nehodě se mu povedlo uběhnout první maraton.
O pár let později se objevil zajímavý nápad. Oběhnout kolem dokola Island. „Já totiž inklinuju ke všemu, co je zimní, zapadané sněhem, protkané ledem. A ta krajina tam je naprosto úžasná. Úplně jiná, než na jakou jsme zvyklí. Je to obrovská hromada lávy a kamení, kde je spousta sopek, erupcí, zemětřesení, panují tam větry, nemá tam šanci nic vyrůst,“ popisuje běžec.
Když vybíhal na jednotlivé etapy, nebylo počasí nic moc. „Teplota nebyla tak strašná, pod nulu to spadlo jen málokrát. Velkou neplechu tam ale dělá vítr a prvních deset dní docela dost pršelo. Úplně nejhorší byl sedmý den. Foukal velice silný protivítr, v poryvech měl rychlost až 80 kilometrů v hodině. To vás úplně zastaví,“ popisuje René Kujan. Kdyby to prý tehdy dělal jenom pro sebe a nesbíral svým během peníze pro vozíčkáře, nejspíš by to v tu chvíli vzdal.
René Kujan ale neběhá jenom po Islandu. V roce 2016 se rozhodl přeběhnout sedm nejvyšších českých pohoří. Od Šumavy až po Beskydy. A o rok později si dal běh napříč republikou. Od pramene Labe k prameni Vltavy. „Řekl jsem si, že cestou nepoužiju nic, co nebudu mít na sobě nebo v malém batůžku na zádech. Takže jsem se víceméně živil jenom tím, co jsem si ulovil. A protože nejím maso, tak jsem lovil maliny nebo houby. A jednou se mi podařilo ulovit i rajče,“ usmívá se.
Jaké to je běžet pustou krajinou úplně sám, jaké pocity mívá při velké zátěži a proč se rozhodl zkusit běžet maraton naboso, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
