Boxer s křídly: Příběh Vildy Jakše, sportovce a hrdiny
Hrdina i rošťák s dobrým srdcem, to byl Vilda Jakš. Sportovec a tramp, lamač ženských srdcí a živel. Ale také válečný hrdina z 311. československé bombardovací perutě RAF. Protože měl chatu u Sázavy, v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy připravili jako vzpomínku na Vildu Jakše výstavu. Potrvá do 16. listopadu.
Vilda Jakš se narodil 25. dubna 1910 v Bratčicích u Brna, v Praze se pak u strýce vyučil čalouníkem, stal se nadšencem do trampingu a posléze i do boxu. Přihlásil se do boxerského klubu, brzy se účastnil prvního utkání mezi amatérskými boxery a rok na to se stal mistrem republiky. Další úspěchy navazovaly. „4. května 1935 Vilda Jakš jako první československý boxer bojuje v Paříži o titul proti úřadujícímu mistru světa ve střední váze Marcelu Thilovi. Zápas v Paláci sportu sledovalo 20 000 diváků a v přímém přenosu ho vysílal i Československý rozhlas. Vilda Jakš zápas vzdal až v předposledním, čtrnáctém kole,“ píše Michael Antony v časopisu Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.
Tvář Vildy Jakše se objevovala na titulních stránkách časopisů. V kaňonu Sázavy koupil chatu Kansas, na kterou jezdil se svými přáteli a u které měl postavený i venkovní boxerský ring. Tečku za jeho boxerskou kariérou udělala dopravní nehoda, dlouho nemohl trénovat a do ringu se tehdy už nevrátil.
Přesunul se do Francie, kde žil s herečkou Käthe von Nagy. Obchodoval s českým broušeným sklem, a sem tam si „střihl“ menší roli ve filmu. Přátelil se s hvězdami francouzské kinematografie, například s Jeanem Gabinem.
„Když Československo v roce 1938 vyhlásilo mobilizaci, Vilda se i přes přání své přítelkyně, aby s ní zůstal na Francouzské riviéře, vrátil zpět do republiky. Po mnichovském diktátu byl ale společně s ostatními mobilizovanými vojáky postaven mimo službu. A definitivní zklamání přišlo 15. března 1939, kdy nacistické Německo obsadilo i zbytek republiky.
Na počátku roku 1940 získal Vilda Jakš falešné potvrzení o neexistujícím boxerském zápase a s jeho pomocí se přes Itálii dostal do Francie, kde byl 28. března v Marseille odveden a 30. března 1940 se hlásil u letecké skupiny v Agde. Později si zapsal do deníku, že cesta z Prahy do odboje v Marseille trvala 49 dní.
Po porážce Francie se dostává do Velké Británie, kde je zařazen jako zadní střelec u slavné 311. československé bombardovací perutě. V červenci 1941 byl převelen do zázemí, kde si doléčoval zranění, která při soubojích s německými nočními stíhači utrpěl. Po doléčení se z něj stal zbraňový instruktor v pokračovací pilotní škole v Brize Nortonu. Byl povýšen na rotmistra a vyznamenán medailí Za chrabrost a Čs. válečným křížem 1939,“ píše Michael Antony.
V bezpečí týlu ale Vilda Jakš dlouho nevydržel, dobrovolně se hlásil do bojových akcí. Jeho peruť byla mezitím převelena k Pobřežní stráži, tedy k honům na ponorky. A 21. srpna 1943 byl s celou posádkou sestřelen nad Biskajským zálivem.
V roce 1986 inspiroval Jakšův životní příběh režiséra Jaroslava Soukupa k natočení celovečerního filmu Pěsti ve tmě, jehož hlavní hrdina se jmenoval Vilda Jakub (Marek Vašut). Roku 1991 byl Vilda Jakš povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam a v roce 2016 uveden do boxerské síně slávy.
Do 16. listopadu 2025 si v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy můžete prohlédnout výstavu BOXER S KŘÍDLY, věnovanou Vildovi Jakšovi, a 28. října se vydat na vycházku po stopách Vildy Jakše. Sraz je v 11 hodin na vlakové zastávce Petrov u Prahy.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
