Medvídky šije srdcem. Paní Věře Lázničkové medvídci přinášejí radost v každém stehu
„Myslím, že v kraji jsou daleko zajímavější osobnosti. Já jsem jen řadová občanka. Je mi bez pár dní 86 let a mnoho toho už nenašiji. Ale ráda vás přijmu,“ psala paní Věra Lázničková. „Protože medvídci a jejich výroba, to je moje radost,“ dodala. A tak jsem se do Poříčí nad Sázavou vydala, abych zjistila, jak se paní Lázničková k šití hraček dostala a co tvorbě medvídků předcházelo.
„Šití jako takovému se věnuji od okamžiku, kdy jsem se vdala a měla děti. Nejprve jsem šila oblečení a později látkové hračky. Tvořila jsem to, co si přála vnoučata. U vnuka to začalo vetřelcem, na kterého padla dědova šála. Později to byla různá mikroskopická zvířátka a nakonec něco jako makety ptáků, které se vnukovi hodily při výkonu jeho profese. Toho vetřelce má dodnes, i když už je sám táta od dvou dětí.“
Vlastnímu šití medvídků se Věra Lázničková začala věnovat po setkání s paní, která také medvídky šije a trochu pomohla s prvními krůčky. V roce 2007 se stala členkou klubu Panenky ČR ve Zruči nad Sázavou a s několika děvčaty založily Český medvídkový klub. V roce 2013 ukončila kurz základů šití medvídka Teddy v Praze.
Ušila asi stovku medvídků různých velikostí a barev. „S medvídky se mi loučí těžko. Ale vím, že udělají radost a to mě těší,“ říká Věra Lázničková. Žádného hotového medvídka tak u ní doma nenajdete. Od jedné paní, která si pořídila medvídka, vytvořeného šikovnýma rukama paní Lázničkové, přišel dopis. Psala, že medvídkovi dělá Velikonoce, Vánoce, slaví s ním všechny svátky. „Musela jsem se smát, že i dospělí si s mými medvídky hrají.“
Paní Lázničková se zúčastnila několika mezinárodních výstav medvídků u nás i v Německu, kde získala několik ocenění. V Lysé nad Labem se účastnila výstav Šikovné ruce našich seniorů.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
