Božena Němcová nelibě nesla neautorské zásahy do textu Babičky a nepotěšil ji ani honorář
Božena Němcová psala Babičku v době, kdy jí bylo nejhůř. Snad proto se v ní vypravila do idylické a v knize značně zidealizované krajiny svého dětství, které prožila v okolí Ratibořického zámku.
Knihu věnovala Eleonoře hraběnce z Kounic, která ji podporovala v největší nouzi. Němcová o ní napsala: „To je dáma, která umí dávat, aniž by tím člověka ponížila“.
Kdyby někdo Němcové řekl, že napsala bestseller, sotva by věděla, co tím myslí. A přesto se ty sešity v hráškově zelených nebo žlutých obálkách, které se prodávaly po deseti krejcarech, staly tím, čemu se říká rodinné stříbro. Vydání prvního z nich oznámily Pražské noviny 16. května 1855, poslední, čtvrtý, vyšel v srpnu. Práce se ujal pražský tiskař a nakladatel Jaroslav Pospíšil. Autorka ale údajně nebyla spokojena. Nelibě nesla zásahy do textu i nedobře provedené korektury. Navíc ji asi příliš nepotěšil honorář 115 zlatých a 20 krejcarů. Bylo to prý dokonce méně, než vyplatili písaři za opsání textu pro tiskárnu!
Němcová se dožila ještě druhého vydání Babičky, které vyšlo jako první svazek sebraných spisů. Dostala je do ruky den před smrtí. Ani tentokrát nebyla spokojena – nelíbil se jí nekvalitní papír, sešitové vydání a hlavně neautorské zásahy do textu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
