Byla by hanba, kdybych nebyl vodák, říká spisovatel Michal Viewegh, který svůj život prožil u Sázavy
Michal Viewegh je neprodávanější český spisovatel. Je autorem řady úspěšných románů, jako jsou Výchova dívek v Čechách, Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu, Román pro ženy či Román pro muže, podle kterých byly natočeny i filmy. Děj některých z nich se odehrává v Sázavě, kde Michal Viewegh prožil své dětství a mládí a kam se jako dospělý znovu vrátil, aby si tam postavil dům, hned naproti domu svých rodičů.
Michal Viewegh se sice narodil v Praze, ale od čtyř let žil v Sázavě, kam se s rodiči odstěhoval kvůli otcově zaměstnání v místních sklárnách. Poté vystudoval gymnázium v Benešově. A své vzdělání zakončil studiem českého jazyka a pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Na své dětství v Posázáví vzpomíná velice rád. „Je to kraj vodáků. A byla by hanba, kdybych já nebyl vodák, když jsem v Sázavě prožil tolik let. Můj bratr je dokonce člen vodáckého oddílu. A já jsem s těma klukama taky občas jezdil. Už s otcem jsme jezdili na vodu,“ říká Michal Viewegh.
Řeka Sázava není podle něj nijak nebezpečná. „Navíc pro ty, co se bojí, existuje i vodácká mapa řeky Sázavy, kde jsou označeny jezy stupněm nebezpečnosti. Ty jezy je tak možné vynechat, přenést loď a pak pokračovat. My jsme Sázavu sjížděli s dětmi i se psem,“ dodává spisovatel.
V jeho knihách se místa, kde prožil své dětství a mládí, často objevují. A dostaly se díky tomu i na filmová plátna. „V Báječných letech pod psa bydlí rodiče hlavního hrdiny Kvida na prosklené terase vily. A já jsem s rodičema skutečně bydlel na terase vily Drábovka, která stála přímo nad řekou Sázavou. A mám krásné vzpomínky na to, jak jsme večer chodívali přímo z terasy do řeky se koupat a plavávali jsme až k Zámeckému jezu,“ říká Michal Viewegh.
A jak se mu v Sázavě žije dnes, jak si užívá novou roli dědečka a kde se odehrává děj jeho nové knihy, se dozvíte, když si poslechnete záznam celého rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.