Chodby v Moravském krasu se v roce 1901 ocitly v hledáčku vědeckého bádání

První písemné zmínky o Macoše jsou už ze 17. století a v roce 1723 je datován první prokazatelný sestup na její dno. Provedl ho Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě.

Propast samotná fascinovala lidskou představivost od nepaměti. Proto jsou s ní spojeny i pověsti. Často v nich figuruje macecha, která do ní svrhne své vyvdané dítě. To se ovšem zachrání. Smrt v propasti nakonec najde naopak macecha – odtud zřejmě i název Macocha.

Absolonův sestup v roce 1901 však odstartoval skutečně vědecké bádání v systému podzemních krasových chodeb. Přesto trvalo ještě mnoho let, než byly objeveny Punkevní jeskyně, a ještě později bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu.

Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933. Macocha sice není nejhlubší českou propastí, rozhodně je však nejznámější. A nesahá jen do hloubky, dosáhla i výšin vesmírných. Byla po ní pojmenována malá planetka putující vesmírem.