Chodby v Moravském krasu se v roce 1901 ocitly v hledáčku vědeckého bádání
Ač je s průzkumem propasti Macocha spojeno především jméno Karla Absolona, historie sestupů na její dno sahá daleko hlouběji do historie.
První písemné zmínky o Macoše jsou už ze 17. století a v roce 1723 je datován první prokazatelný sestup na její dno. Provedl ho Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě.
Propast samotná fascinovala lidskou představivost od nepaměti. Proto jsou s ní spojeny i pověsti. Často v nich figuruje macecha, která do ní svrhne své vyvdané dítě. To se ovšem zachrání. Smrt v propasti nakonec najde naopak macecha – odtud zřejmě i název Macocha.
Absolonův sestup v roce 1901 však odstartoval skutečně vědecké bádání v systému podzemních krasových chodeb. Přesto trvalo ještě mnoho let, než byly objeveny Punkevní jeskyně, a ještě později bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu.
Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933. Macocha sice není nejhlubší českou propastí, rozhodně je však nejznámější. A nesahá jen do hloubky, dosáhla i výšin vesmírných. Byla po ní pojmenována malá planetka putující vesmírem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
