Co bude výsadba vánočního stromku z kontejneru znamenat pro naši zahradu?
Přemýšlíte, že byste si letos koupili vánoční stromek v květináči (v kontejneru) a pak ho vysadili do zahrady? Dobře si to rozmyslete, za několik let mohou být z roztomilých drobečků velikáni. Jaký má taková výsadba vliv na ostatní rostliny v zahradě? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Když si koupím obyčejný smrk, borovici nebo jedli, naroste mi do deseti metrů výšky. Prakticky pět metrů od kmene nebudu moci nic pěstovat, protože tam za několik let strom natáhne kořeny. Jestli si pořídím nějaký kultivar s omezeným růstem, nebo třeba nějaký pomalu rostoucí jehličnan, vhodný do skalky, nebude okolí vadit ani stínem, ani odběrem vody a živin z půdy.
Osaměle rostoucí stromy, okolo kterých se nehospodaří, rozloží kořeny do velké dálky od kmene. Když kupříkladu smrku necháme třeba jen 3 x 3 metry trávníku pod korunou a okolo budeme hospodařit, rýt záhony, bude nucen mít kořeny až v hloubce, do které nerýpeme, nekypříme. V tom případě se s rostlinami nahoře nedělí ani o vodu, ani o živiny. Přijme jen to, co mu do té hloubky prosákne.
Pod trávníkem ovšem odebírá prakticky vše. Tedy: pod rytými záhony zelenině nic nesebere, s trávníkem se dělí. Jedním z důvodů, že se v takovém trávníku začne objevovat mech, není kyselé pH, ale právě podvýživa trávníku.
Pokud jde o stín. Osamělý strom bude stínit pod korunou a ostatním rostlinám či stromům v okolí vždy jen část dne, podle toho jak putuje sluníčko. Vysadíme-li ale něco jako živý plot z jehličnanů, pak stíní skoro půl dne na odvrácené straně od slunce a po obědě začne stínit stranu druhou.
A jak daleko vysadit strom od hranice sousedního pozemku? Měl by být asi tak daleko, jako je polovina výšky dospělého stromu. Takže strom, který doroste do deseti metrů výšky, by měl být pět metrů od plotu a nejméně stejně daleko od chaty nebo od domu. Abychom, až za několik let naroste do výšky i do šířky, nemuseli řešit jeho řezání nebo dokonce kácení.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
