Soňa|Dobrý večer. Já zavzpomínám na pana učitele, který mě neučil ve škole. Byl to můj děda, byl řídící učitel v důchdu a jeho povolání ho neopusto do smrti. Pamatuji si že dopisy, které jsme mu psali přes rok, protože jsme k němu jezdili o prázdninách, nám známkoval a potom nám je ukazoval, jaké tam máme chyby. Naši Musela s ním mit velkou trpělivost. přeji vám krsný pátek a celý víkend.babičku poučoval celý život a musela to s ním vydržet 68 let.
Dana zBlatne |Krasnou noc se super Nocni linkou a vsem pozdravy i vsem úžasným Učitelům dnes uz do nebe . Pro mne všichni úžasní a tolik mne naučili do života. S vdekem vzpomínám na vsechny ale nejvice na Zeměpis a Hudeb.vychovu p.Jan Farka ktery uzasně vyprávěl učil a vedl mne k hudbě a kytaře kterou mi i koupil sam a dodnes ji mám. P.ucitel Hauser Dějepis to byla vždy pohadka sama . Bavila mne Matematika, Chemie i Fyzika a hlavne Prakticka vuuka a to Zahrada a dilny i Rodinna vychova. Byly to úžasné časy dodnes znam Azbuku i Rustinu . a na SŠ ucitel Chemie a chemicke technologie byl tez super .
No a moje dcera Ucitelka chemie a Biologie ucila lesniky na SŠ a dnes učí svoje 4 deti zatim doma
Kalika|Moc ráda vzpomínám na třídní paní profesorku Libuška Macháčkovou na Pedagogické škole v Kroměříži. Zvládnout NÁS 36 puberťaček byl úctihodný výkon a ona za nás musela mockrát bojovat a žehlit naše přešlapy. Za to jsme ji milovaly ! A teď i po 50 letech na vše s ní vzpomínáme docela veselé na setkáních. Pokud náhodou poslouchá, tak za všechny holky zdraví Kája
Jana|Dobrý večer. Na počátku 90. let, minulého století, jsem studovala na SPŠ v Uh. Hradišti. A tam jsem potkala toho nejlepšího učitele. Zvládnul nás vše naučit, v jeho podání se jevilo vše tak srozumitelné, měl respekt, protože to co přednášel, také sám ovládal. Přitom byl kamarádský, byla s ním legrace a přišlo nám, že je to náš starší brácha. Jednou přišlo na sázku a hrál před školou na housle. Jmenuje se Radek, ale říkali jsme mu John Lennon, zkrátka borec. A budu upřimná, milovala jsem ho, ba co víc, toužila jsem se s ním milovat.....a vlastně toužím dodnes. Nejsou lehké a těžké předměty, jsou jen dobří a špatní učitelé. Jan Ámos měl pravdu, škola hrou není utopie. Dobrou noc.:)
Alena|Přeju všem hezký večer s mým celkem oblíbeným tématem, protože já chodila do školy velmi ráda. Je to sice už padesát let od základky, ale na všechny učitele vzpomínám ráda, bylo to na vesnici a my si jich velmi vážili, moc rádi jsme měli učitele češtiny. Musím říct, že nás velmi zajímavým způsobem učil češtinu a všichni moji spolužáci, jak děvčata, tak i kluci píšou bez chyb. A jinak já celý život miluju češtinu a hodně se jí věnuju, škoda, že dneska už to tak moc není.
Blanka z Hané|Dobrý večer přeji všem.Pěkné téma zavzpomínat na doby strávené ve školních lavicích.Prožili jsme v nich příběhy úsměvné,humorné,ale i situace vážnější.Vzpomínám na tuto dobu ráda.Do školy jsme chodili získávat vědomosti,ale co bylo pro nás hlavní,udržovali jsme kamarádské vztahy a prožívali mnohá dobrodružství i za vraty školy.Vzpomenu na dvě historky z této doby.Byla to učitelka češtiny,která v hodině často pospávala,houpala se na židli a několikrát se jí podařilo spadnout.Přezdívalo se jí Spící krasavice.To vymyslí jenom děti.Vzpomenu i na kantorku ze střední školy,která sice přezdívku neměla ,ale byla postrachem školy v hodinách matematiky a deskriptivy.Vstupovala do třídy velmi rázně.Nejdřív rozrazila dveře třídy,následoval hod svazku klíčů na katedru,další dobře mířenou ranou letěla za klíči kabelka a než jsme se nadáli,stála u tabule a zadávala příklady k písemce.Na tento předmět navázal i svérázný asistent na VŠ,který nás na výuku matematiky vodil do parku na Floru /v Olomouci/.Seděli jsme na lavečkách a sledovali zaujatě jak křídou kreslí na cestě vlnící se sinusoidy a integrály a vyznává se z lásky k této vědě.Byla to krásná doba,mnozí kantoři převzali i roli rodičů a dávali nám mnohé cenné rady do života,a to i třeba tak,že na někoho,kdo dělal nějakou blbost profesor zakřičel "to se nedělá vole".Děkuji za dnešní téma,nějak jsem s těmi vzpomínkami omládla.Do éteru zdraví Blanka z Prostějova.
Markéta |Dobrý večer všem, nejlepší učitelkou byla paní Svěcená-maminka houslisty Jardy. Učila nás ruštinu a hudební výchovu.Naučila nás poslouchat klasickou hudbu,poznat známé skladby a ruština byla zajímavá o její poznatky z cest,pohledy,ruské časopisy pro děti.Nejhorši byla rozvedená úča,která stále řvala a jak se hned neodložila tužka-zbytek hodiny musel žák stát.Hodně jeto o přístupu.Pokud dà učitel něco ze své praxe ,a je ochotný je to fajn.Dobrou noc Markéta
Marcela|Dobrý den nebio večer,
na učitele školy nebo i kurzů se zapomenout nedá. Vzpomínám na to každý den .
Když to vezmu od toho nejhoršího vyučujícího , tak je to učitelka Revajová z 1.třídy na ZŠ . Kolikrát jsem měla problémy , tím že jsem byla nemocná po zánětech mozku , tak se se mnou rodiče učili dlouho do noci , ráno vstávala do školy a pořád to bylo jedno a to samé , zdravotní problémy neustávali , rodiče se semnou učili dlouho do noci . A ráno jsem vstávala do školy.
- proto mě dali rodiče do speciálky . A tam už to šlo. Nikdy jsem se díky té uičitelce nenaučila ani plavat . Bylo to hrozné , když jste šla do bazénu a díky ní jste se topila.
No hrůza .
- Na ZvŠ škole jsem už byla v pohodě , všechno jsem zvládala a žádný problém. Našla jsem si tam i spoustu hodných kamarádů a kamarádek.
Co se týče učitelů jako nejoblíbenější , tak mám učitele ke kterému chodím už 9 let . Od roku 2012 chodívám na hodiny klavíru a abych Vám řekla hodně mě naučil i přesto že jsem od mala
s narušenou motorikou , a po zánětech mozkových blan , tak mě naučil hodně co se týče hudby . Trvalo to sice 9 let , ale díky svému učiteli si zahraji i skladbu, se kterou jsem se tenkrát trápila 4 roky.
Na učitele se dá zapomenout jen když Vás nebyl schopen nic naučit.
Jako v mém případě učitelka na ZŠ . Ale na některé učitelé jako je učitel klavíru,
tak na něj nikdy nezapomenu . Moc mi pomohl.
Zdraví Marcela z Děčína
Anna|Přeji hezký večer všem posluchačům. V šedesátých létech učil na vsetínské základní škole Trávníky pan učitel Jiří Parduba. Učil zeměpis a TV. Všichni jsme se zaujetím poslouchali jeho výklad o zemích světa v tehdejším čase. Vždy k tomu přidal i vlastní zkušenost a poznání. Jsou věci, které si připomenu ještě dnes.Choval se vždy čestně a spravedlivě ke všem žákům. No prostě, byl to --PAN - učitel. Posluchačka Anna
Sváťa z Brna|Hezký večer vám paní Jitko i vám školákům v Noční lince.Na školu nelze zapomenout ani v pozdním věku.Na základní škole jsme měli učitele, kteří nás seznamovali s přírodou ale i s činností lidí různých oborů, tak jsme byli na nádraží , cihelně , mlýnu učili jsme se telefonovat. Na střední škole mně zaujal profesor zeměpisu --- jinak vedoucí zeměpisného kroužku a divadelního kroužku - větou -------větší polovina země neexistuje ,opravte na více než polovina.Na vysoké škole jsem zažil událost , jež mnohým připadne jako vtip. ------Vyučování jsme měli mít v dlouhé třídě , která měla dva vchody U tabule a vzadu.Čekáme na profesora.Vchází předním vchodem ale není to náš profesor.Říká -----vy tady nemáte vyučujícího ? MY nemáme ale vy tu nevyučujete ON odchází a vzápětí přichází ten samý ale dveřmi Zadními.Jde k tabuli ON Kde máte profesora MY zatím nepřišel ON to je zajímavé byl jsem ve vedlejší třídě a tam také nikoho nemají a odešel lMY vypukli v huronský řev ,který přerušil až pravý profesor.Kyž jsme mu řekli co se právě stalo zasmál se také.Inu život tropí hlouposti.Práci učitelů všech stupňů si vážím.I moje dcera je učitelkou a tak vím jak je to namáhavá a záslužná práce zejména v současnosti Sváťa
Marek|Na základní škole jsem měl asi nejlepší učitele - když jsem odcházel z posledního ročníku, tak hlavně dámám to bylo natolik líto, že mě každá dala pusu na rozloučenou, protože jsem pro ně byl něco jako jejich milenec - s některými jsem stále v kontaktu. Snad jedinou výjimkou pro mě byl učitel, který byl za mlada zapálený komunista, který se nesmířil se společenskými změnami po roce 1989 - jinak si totiž neumím vysvětlit, proč mě oslovoval příjmením. Učitel hudby byl dobrák, který se později stal prezidentem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a dnes je náměstkem opavského primátora. Na střední škole už to tak dobré nebylo, tam jsem neměl rád zvlášť matematikářku, jejímuž učivu jsem vůbec nerozuměl a musel jsem opakovat první ročník, díky němu jsem se této matematikářky zbavil a dostal jsem jinou učitelku, která mě učila i fyziku. Chemikáře a němčinářku jsem nemusel proto, že mluvili nespisovně (střední školu jsem studoval v Praze). Oblíbil jsem si češtinářku, která obdivovala moji reccitaci - ať už to byly prózy, poezie, nebo anglické hlášení v Pendolinu. Při maturitě ze zeměpisu mě učitelka obdivovala můj přednes, který byl podobný Miloslavu Šimkovi. Na vysoké škole to bylo stejné jako na té základní, ale byl jsem po čtyřech semestrech vyloučen za moji neschopnost hovořit v angličtině o politické situaci v České republice, o Babyšovi a spol.
