Dekrety nahrazovaly zákony, nejznámější jsou ty Benešovy. Prezident je ale pouze podepisoval
Když naše země v roce 1939 obsadila německá armáda a vznikl Protektorát, přesunula se většina českých politiků do exilu. V Londýně začala pracovat legitimní exilová vláda, která usilovala o osvobození a obnovu své země.
Neexistoval ale exilový parlament, a tak nemohly vznikat klasické zákony. Významné rozhodnutí vznikaly formou prezidentských dekretů, které byly po obnovení činnosti parlamentu schváleny jako zákony. Celkem je dekretů více než stovka.
Nejvíc do povědomí vstoupily dekrety vztahující se k odsunu občanů německé národnosti, které byly podmíněné souhlasem vítězných mocností druhé světové války.
Záběr dekretů byl ale daleko širší. Bylo třeba například získat zpátky majetek ukradený okupanty – proto vznikl dekret, který zrušil všechny majetkové převody od zániku předmnichovské republiky. Další dekrety umožnily potrestat válečné zločince a kolaboranty, jiné zrušily školné na státních středních školách nebo znárodňovaly. A existuje i dekret o návratu ke středoevropskému času. Podobné dekrety mimochodem tehdy vznikaly i v dalších státech.
A co se týká pojmenování – Edvard Beneš jako prezident dekrety podepisoval a vydával. Na jejich podobě se podíleli členové vlády, ostatně na mnoha dekretech jsou i jejich podpisy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.