Dívčím gymnáziem Minerva prošlo velké množství význačných žen české vědy i kultury, Alice Masaryková nebo Ljuba Hermanová
V naší historii se častokrát ženám upíralo právo na vzdělání. Po reformách Marie Terezie se dlouhá desetiletí čekalo na další velký průlom.
Cesta k němu se otevřelo koncem 19. století, kdy Eliška Krásnohorská založila spolek pro ženská povolání Minerva. Jedním z jeho cílů byl i vznik státního dívčího gymnázia. Členky nakonec dosáhly toho, že roku 1890 bylo otevřeno gymnázium Minerva. Název neslo po římské bohyni moudrosti a řemesel. Bylo však soukromé, což s sebou neslo v následujících letech potíže se sháněním financí.
Předměty byly pro žačky totožné jako na chlapeckých gymnáziích, výuku ale měly zhuštěnou do pěti let. Zpočátku také neměl ústav právo organizovat maturity, studentky je tak musely skládat na jiných školách. Dívkám se ale díky Minervě otevřela cesta ke studiu na univerzitách.
Ústavem prošlo velké množství význačných žen české vědy a kultury, absolventkami byly například Alice Masaryková, Milena Jesenská, ale i Ljuba Hermanová. Gymnázium pod stejným jménem na různých adresách fungovalo až do roku 1953.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
