Dívčím gymnáziem Minerva prošlo velké množství význačných žen české vědy i kultury, Alice Masaryková nebo Ljuba Hermanová
V naší historii se častokrát ženám upíralo právo na vzdělání. Po reformách Marie Terezie se dlouhá desetiletí čekalo na další velký průlom.
Cesta k němu se otevřelo koncem 19. století, kdy Eliška Krásnohorská založila spolek pro ženská povolání Minerva. Jedním z jeho cílů byl i vznik státního dívčího gymnázia. Členky nakonec dosáhly toho, že roku 1890 bylo otevřeno gymnázium Minerva. Název neslo po římské bohyni moudrosti a řemesel. Bylo však soukromé, což s sebou neslo v následujících letech potíže se sháněním financí.
Předměty byly pro žačky totožné jako na chlapeckých gymnáziích, výuku ale měly zhuštěnou do pěti let. Zpočátku také neměl ústav právo organizovat maturity, studentky je tak musely skládat na jiných školách. Dívkám se ale díky Minervě otevřela cesta ke studiu na univerzitách.
Ústavem prošlo velké množství význačných žen české vědy a kultury, absolventkami byly například Alice Masaryková, Milena Jesenská, ale i Ljuba Hermanová. Gymnázium pod stejným jménem na různých adresách fungovalo až do roku 1953.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
