První závod Velké pardubické se jel o 8 tisíc zlatých. Trasa i typy překážek se v čase různě měnily
Kořeny jednoho z nejstarších a nejtěžších dostihů kontinentální Evropy můžeme vystopovat v roce 1842. Tehdy se v Pardubicích poprvé závodilo s terénními překážkami.
Po vzoru anglických parforsních honů, tedy lovů na koních se psi, dostih uspořádali hrabě Oktavián Kinský spolu s knížetem Fürstenbergem a hrabětem Ugartem. Oficiální závodiště vzniklo v roce 1856.
Čtěte také
Pro další inspiraci se hrabě Kinský s přáteli vypravili do Liverpoolu, kde byli svědky Velké národní. Po jejím vzoru pak vytvořili podobné podmínky v Pardubicích a 5. listopadu 1874 se mohlo prvních 14 koní a jezdců řadit na start prvního ročníku Velké pardubické. Utkali se tehdy o 8 tisíc zlatých. Získal je anglický jezdec George Sayers s francouzským hřebcem Fantomem.
Trasa i typy překážek se v čase různě měnily. V současnosti má dostih 31 překážek a měří 6900 metrů. Nejobávanější překážkou je Taxisův příkop, který byl kvůli smrtelným úrazům koní zmenšen. Upravovaly se i další překážky, aby se zvýšila bezpečnost koní i jezdců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.