Dvě dámy ze sedlčanského domova pro seniory oslavily sto let. Mezi jejich přání patří kromě zdraví třeba halenka

„Rozhlas se jmenoval dráťák. Otevřely jsme tři holky okno a poslouchaly na něm pohádky, bylo to pěkné,“ vzpomíná paní Němečková, která s Českým rozhlasem slavila stoleté jubileum.

Kdyby mohla Ježíškova vnoučata něco splnit, vybrala by si nejraději zdraví. „Já bych potřebovala být zdravá a nic jiného, abych mohla chodit.“

Tato odpověď je slyšet v domovech seniorů poměrně často.

Stoletá dáma v domově pro seniory v Sedlčanech|foto:Věra Hájková, Český rozhlas

O co tedy sociální pracovníci a pracovnice v rámci Ježíškových vnoučat píšou, když si jejich klienti žádný hmotný dárek nepřejí?

„Většinou využijeme toho, že se každému hodí kosmetika, voňavé mýdlo, sprchový gel nebo balzám na kůži. To většinou klienti ocení a mají radost, že pod tím stromečkem alespoň něco objeví,“ říká sociální pracovnice Jana Přasličáková.

Další dáma, která už také oslavila stovku, je Anna Pavlová. Načesaná, pěkné obléknutá paní by si kromě zdraví přála halenku:

„Abych je mohla střídat. Ráda mám spíš tlumené barvy,“ povídá a ukazuje na fotografii z oslavy stých narozenin, kde podobný svetřík má.