Herdule místo dámské kabelky. Krajkářka Markéta Fabiánková se paličkování věnuje už od dětství
Markéta Fabiánková patří k našim nejmladším krajkářkám. Paličkuje od dětství a právě nyní svá díla představuje na první autorské výstavě. Ačkoliv jí je teprve sedmnáct let, za své umělecké krajky získala už četná ocenění. Povědomí o kráse tohoto řemesla chce šířit i ve svém budoucím profesním životě.
Je jí sedmnáct let, ale za své umělecké práce v paličkování již získala mnoho cen. Právě nyní představuje svou první autorskou výstavu v Muzeu krajky v Prachaticích.
Markéta Fabiánková své dospívání prožívala trošku jinak než ostatní dívky. Ve volném čase docházela na kurzy paličkování a vyrůstala tak spíše v kolektivu starších žen, které se o tuto náročnou tradiční techniku zajímají. Dnes studuje na Střední umělecké škole textilních řemesel v Praze, kde se učí i další tradiční techniky a touží stát se restaurátorkou textilu.
Z nejvýznamnějšího ocenění, které získala, připomeňme alespoň Zlatou paličku Bienále české krajky Vamberk v roce 2019 a v témže roce také první cenu odborné poroty na soutěži v Prachaticích. O rok dříve například první cenu odborné poroty na soutěži ve slovenských Krakovanech a první cenu odborné poroty časopisu Krajka.
Dárek od Ježíška, který nasměroval celý život
Markéta Fabiánková měla ráda ruční práce už od dětství. A tak, přestože si některé její kamarádky ještě hrály s panenkami, na Vánoce roku 2012 ve věku osmi let od rodičů dostala svou první herduli s paličkami (vycpaný slaměný válec, na kterém se paličkuje) a knihu o paličkování.
Rodiče dobře svou dceru odhadli. Hned po Vánocích se přihlásila do kurzů paličkování k paní Lence Malátové, která jí naučila základní techniky. Vzorů je mnoho a techniku paličkování si musí každá krajkářka zdokonalovat po celý život. Markéta má ale vztah i k samotné tradici tohoto řemesla. Velmi se jí líbí krásné jemné krajky, které kdysi dělali naši předci. Jejic umění obdivuje o to více, že dnes už podobné práce skoro nikdo neumí zrealizovat.
Při paličkování stačí nebát se zkoušet nové nápady
Paličkování Markétě značně ovlivnilo výběr přátel i studií. Starší ženy, které se dnes paličkování věnují, jí rády přijaly do kolektivu. Jsou rády, že se tomuto tradičnímu řemeslu věnuje někdo mladý.
Markéta ráda paličkuje z různých materiálů a zkouší realizovat různé nápady. Od malých textilních doplňků a šperků se postupně propracovala k velkým paličkovaným obrazům, které zarámuje, nebo k různým 3D předmětům. Paličkovanou krajku pak napíná na filc nebo zpevňuje drátkem. Takto například vyrobila krásnou perníkovou chaloupku, klec ptáka ohniváka, různé klobouky nebo šperky. Nejraději paličkuje z bílých tenkých nití, ale zkouší paličkovat i z koňských žíní proložených slámou nebo z drátků.
Herdule místo dámské kabelky
Markéta Fabiánková má herduli v příruční tašce stále u sebe. Ostatně paličkování je dnes na Střední umělecké škole textilních řemesel v Praze jedním z řemesel, které je součástí výuky. Markéta mu věnuje veškerý svůj volný čas, především doma o víkendech.
Na herduli má ve skupinkách různě pospojováno asi sto paliček, které jí při práci v rukách doslova rychle létají. V duchu ale nad prací soustředěně přemýšlí a pečlivě počítá vzory. Ví, že krása paličkování je v přesnosti každého vzoru. Krajce a paličkování se ostatně chce věnovat po celý život i profesně. Chce se stát restaurátorkou textilu, především krajky, ráda by na kurzech paličkování toto tradiční řemeslo předávala dále a spolupracovala s dalšími odborníky.
Související
-
Pro Lucii Chytrou je judo životní láska, zábava i radost z pohybu
Životní příběh judistky Lucie Chytré je obrovskou motivací. Letos byla uvedena do Síně slávy Mělnicka a následně také do Síně slávy v celém Středočeském kraji.
-
Vojtěch Pavelčík zasvětil svůj život fotografiím i krajině oblasti Povltaví
Jméno fotografa Vojtěch Pavelčáka najdete u mnoha krásných fotografií. Je také autorem, spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih o historii okolí Vltavy i Sázavy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.