Hnědočerné skvrny na rajčatech a paprikách značí fyziologický nedostatek vápníku. Co s tím?
Pokud se vám na plodech rajčat, v místech, kde byl květ, nebo na paprikách objeví hnědočerné skvrny, vězte, že to mohl způsobit nedostatek vápníku. Jak takovému poškození plodů předejít? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Můžeme mít v půdě dostatek vápníku, můžeme hospodařit na spraších, v krasu a přesto papriky a rajčata postihne fyziologický nedostatek vápníku. Stává se to tehdy, když se teplota okolí blíží a překračuje 30 °C, teplota půdy jde nad 20 °C. Pak přestává rostlina aktivně žít. Kořeny přestávají přirůstat a zásobovat dostatečně nadzemní část rostliny vápníkem.
Pokud v té době část květů dokvétá, přeměňuje se v maličké plůdky, obyčejně je postihne fyziologický nedostatek této živiny. Takže, je-li horko a rajčata a papriky kvetou, je vhodné ošetřit je na listy, na květy, na miniplůdky třeba chloridem nebo ledkem vápenatým. Navečer, v koncentraci přibižně 0,2 %. Základy plůdku budou vápníkem zásobeny, neukážou se na nich hnědé až černé suché skvrny, které pak s plodem rostou. Právě těmito skvrnami se fyziologický nedostatek vápníku projevuje.
Lepšímu příjmu vápníku ze země pomůže třeba nastýlání slámou, světlým materiálem, který odráží světlo a teplo od půdy. Také solidní zálivka, nakypření povrchu pomáhá. Když někdo během růstu rajčat zakope ke kořenům skořápky a zalije je, svádí svůj úspěch na ně, ale ono za to může mnohem více to výše popsané. Vápník ze skořápek není okamžitě či v krátké době přístupný, zatímco ten na listech, plůdcích a květech (kterým jsme ošetřili) ano.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
