Hnědočerné skvrny na rajčatech a paprikách značí fyziologický nedostatek vápníku. Co s tím?
Pokud se vám na plodech rajčat, v místech, kde byl květ, nebo na paprikách objeví hnědočerné skvrny, vězte, že to mohl způsobit nedostatek vápníku. Jak takovému poškození plodů předejít? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Můžeme mít v půdě dostatek vápníku, můžeme hospodařit na spraších, v krasu a přesto papriky a rajčata postihne fyziologický nedostatek vápníku. Stává se to tehdy, když se teplota okolí blíží a překračuje 30 °C, teplota půdy jde nad 20 °C. Pak přestává rostlina aktivně žít. Kořeny přestávají přirůstat a zásobovat dostatečně nadzemní část rostliny vápníkem.
Pokud v té době část květů dokvétá, přeměňuje se v maličké plůdky, obyčejně je postihne fyziologický nedostatek této živiny. Takže, je-li horko a rajčata a papriky kvetou, je vhodné ošetřit je na listy, na květy, na miniplůdky třeba chloridem nebo ledkem vápenatým. Navečer, v koncentraci přibižně 0,2 %. Základy plůdku budou vápníkem zásobeny, neukážou se na nich hnědé až černé suché skvrny, které pak s plodem rostou. Právě těmito skvrnami se fyziologický nedostatek vápníku projevuje.
Lepšímu příjmu vápníku ze země pomůže třeba nastýlání slámou, světlým materiálem, který odráží světlo a teplo od půdy. Také solidní zálivka, nakypření povrchu pomáhá. Když někdo během růstu rajčat zakope ke kořenům skořápky a zalije je, svádí svůj úspěch na ně, ale ono za to může mnohem více to výše popsané. Vápník ze skořápek není okamžitě či v krátké době přístupný, zatímco ten na listech, plůdcích a květech (kterým jsme ošetřili) ano.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://strednicechy.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://strednicechy.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.