Tři možnosti jak zabránit červivění třešní
Každý z nás se setkal s tím, že třešně červivějí a po deštích praskají. Dá se s tím něco dělat? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Červivění způsobuje vrtule třešňová, dvoukřídlý hmyz, taková moucha, která miluje žlutou barvu. Nalétává na třešně, když se začínají vybarvovat ze zelené, přes žlutou, k barvám zralého plodu. Dá se odchytnout na žluté lepové desky. Ale to není opatření, které ji úplně zničí. Existují ještě dvě další možnosti jak ji potlačit a posléze nezastihnout v plodu červíky.
Pěstitelská možnost je, že vysazujeme třešně rané, zrající do poloviny června. Vrtule na ně vajíčka sice naklade, stejně jako na ty pozdní, ale my plody sklízíme v době, kdy se larvičky sotva vylíhly, nebo jsou ještě moc malé na to, abychom si jich všimli.
A do třetice je tu možnost využít nabídky insekticidů. A to nejen konvenčních, ale i ze spektra bio, eko.
Vrtuli třešňovou likvidujeme v zárodku, v době, kdy začínají třešně žloutnout. Insekticidy se aplikují dvakrát, podruhé ještě asi tři týdny před sklizní. Pokud se pod stromy ‚pasou‘ slepice, rýpe se, okopává, moc vrtulí se na jaře nevylíhne. Ovšem, pokud máte souseda bez zájmu o úrodu třešní bez červíků, stejně vrtule přiletí od něj i k vám.
Na konci prvního prázdninového týdne obyčejně bývají zralé ty pravé třešně, velké a tmavé, ale i jen pestré chrupky. Napoleonova, Hedelfingenská, Kordia, Tamara a mnoho dalších. Pokud před tímto datem nepřijdou velké deště, plody nejsou popraskané.
S čím bývá problém, je sklizeň ‚špiček‘ stromů, na kterých bývá to nejlepší a nejvyzrálejší ovoce. Dají se sklízet pilou. Tedy celé větve, které by v koruně překážely, zahušťovaly ji, nebo dělaly strom příliš vysokým. Uříznete je a třešně otrháte na zemi.“
Jak se zbavit červů z třešní, aby neplavali v kompotu? Poslechněte si v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.