Hrob vojáků z dob napoleonských válek v Dlouhé Loučce je připomínkou lazaretu v místním zámku
Dlouhá Loučka v Olomouckém kraji je jednou z větších obcí na pomezí Hornomoravského úvalu a Nízkého Jeseníku. V obci stojí dnes už velmi zchátralý zámek, který kdysi patřil Řádu německých rytířů. Právě díky nim zde byl zřízen špitál pro raněné vojáky v napoleonských válkách a nedaleko vzniklo také unikátní pohřebiště těch, kterým se válka stala osudnou.
Poprvé zde byl vojenský špitál zřízen po slavné bitvě u Slavkova v roce 1805. Z bojiště sem bylo odvezeno kolem šest set raněných vojáků. Ti zde našli péči, ale někteří bohužel i smrt, když v lazaretu vypukl tyfus. I z toho důvodu bylo nutné zřídit hromadný hrob pro zemřelé pacienty. Z hygienických důvodů byl zvolen mírný svah ve vzdálenosti asi kilometr od zámku na pomezí katastrů Dlouhé Loučky a obce Křivá.
Po vojácích od Slavkova se po v létě roku 1809 stal zámek útočištěm pro raněné z další napoleonské řeže, tentokrát u Wagramu na sever od Vídně. Bohužel i pro mnohé z nich se Dlouhá Loučka stala posledním místem jejich života.
Jak dnes ukazují dostupné archivy, celkem bylo na místě mezi Dlouhou Loučkou a Křivou pohřbeno asi 1230 vojáků různých národností. Dlouho existenci hrobu připomínal jen dřevěný kříž.
Na konci 19. století se i v českých zemích objevily snahy o zřízení veteránských spolků, které měly zvyšovat vlastenectví obyvatelstva. Podobný spolek se chtěl původně postarat o důstojný pomník, který měl utrpení vojáků připomínat. Snahu korunoval příslib tehdejšího velmistra Řádu německých rytířů, arcivévody Eugena, který slíbil, že pomník pořídí.
Pravoslavný kříž a nápis v azbuce
O hromadném hrobě v Dlouhé Loučce se dozvěděl také ruský car Mikuláš II. V té době se myslelo, že velká část ze zde pohřbených vojáků jsou Rusové. Proto se car prostřednictvím velvyslanectví do celé akce vložil a nakonec pomník postavila ruská strana.
Od těch dob stojí v malém remízku pod Křivou pravoslavný kříž s nápisy v azbuce. A to i přesto, že se nakonec ukázalo, že ruských vojáků je tu pohřbeno jen něco přes třicet, zatímco zdaleka nejvíc zdejších padlých byli Rakušané, podle jmen prý zejména polské národnosti. Kříž byl odhalen 28. října 1896 a od té doby byl několikrát opravován.
Dnes je toto místo navštěvováno turisty a milovníky historie napoleonských válek. Od chátrajícího zámku k němu vede trasa vyznačená šipkami a kromě pomníku zde najdeme i vysvětlující panel. Kromě toho je odtud krásný výhled do kraje a malebná příroda zemědělsky využívané krajiny nejsevernějšího cípu Hornomoravského úvalu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
