I v čase pozdního podzimu je co vysazovat. Listopad je vhodný na výsadbu trvalek, ovocných stromů nebo česneku
I v čase pozdního podzimu je čas na výsadbu. Rostliny, stromy a keře získají dostatek času vytvořit si silný kořenový systém před nástupem zimy a vegetačního období.
Nevěšte sázecí kolíky, motyky a lopaty na hřebík. Jaro je sice ještě daleko, ale i na podzim se dá ledacos sázet. Půda na záhonech má po letních pařácích optimální teplotu a bývá vzdušnější a provlhčená, což rostlinám k zakořenění svědčí.
Jak potvrzuje zahradník Pavel Chlouba, ani na cibuloviny není pozdě. „Ten pozdně podzimní termín je pro cibuloviny velmi dobrý. Listopad nebo prosinec je dokonce ještě lepší, než když se sází v polovině září. Pokud totiž vysazujeme rostliny do studené půdy, je menší riziko šíření houbových nemocí a cibulky by to měly lépe zvládat.“
Nadále se mohou vysazovat všechny rostliny v květináči. „Ten květináč je vězením pro rostlinu. Vždy je pro ní lepší dostat jí do volné půdy. Netrpí pak na sucho, volná půda nepromrzá tak rychle, rostlina v ní je stabilnější a nepadá.“
Podle Pavla Chlouby můžeme vysazovat až do zamrznutí půdy. „Pod pojmem zamrznutí půdy nemyslíme škraloupek o síle 1 cm, když je mrazivá noc. Rýčem ho narušíme a směle vysazujeme.“
Listopad je vhodný na výsadbu trvalek, ovocných stromů, trav, česneku nebo pastináku.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
