Jak hnojit pokojové rostliny od jara do podzimu? Stačí jednou a máte vystaráno

Jak správně hnojit pokojové rostliny, vysvětluje Ivan Dvořák v reportáži Jolany Novákové
Pokojové rostliny hnojíme v období od jara do podzimu častěji než v zimě, to je známé pravidlo. Živiny rostlinám dodáváme pomocí hnojiv rozpuštěných v zálivkové vodě. Anebo můžeme použít hnojivo granulované, které se v substrátu pozvolna uvolňuje po celou sezónu. Stačí ho aplikovat na jaře. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Kdo ještě nestihl přesadit pokojové rostliny, může se do toho pustit teď. Třeba i ibišky nebo fíkusy, které se měly přesazovat v lednu, přesazení uvítají. Lepší teď, než vůbec.
Pokojovky obecně přesazujeme po prvním, druhém, třetím a pátém roce života. Pak už je květináč tak velký, že jen měním vrchní vrstvu zeminy, myšleno u velkých rostlin, jako jsou právě ibišky nebo fíkusy.
Při přesazování pokojovkám vyměníme substrát. Použijeme-li ten z obchodu, přečteme si na sáčku, na jak dlouho postačí živiny, které substrát obsahuje. A po tu dobu nepřihnojujeme.
Hnojení pokojovek od jara do podzimu
Častost použití hnojiva se řídí jeho druhem. Pokud se rozhodneme pro hnojivo rozpustné v zálivkové vodě, například kapalné hnojivo, používáme ho přibližně každých 14 dnů.
Hnojiva v granulích uvolňují živiny v průběhu celé sezóny a stačí je aplikovat právě teď. Vydrží až do podzimu. Míra uvolňování živin se může lišit v závislosti na teplotě substrátu. Při přesazování smícháme hnojivo se zeminou. U stávající výsadby hnojivo nasypeme kolem kořenů rostlin a lehce zapracujeme.
Hnojení v zimním období
Hnojiva mají na etiketě návod k použití, pokud ne, pak v období od října do března hnojíme v dvojnásobném intervalu než v období od jara do podzimu. Nedostatek živin se na rostlinách projevuje třeba tím, že ztrácejí spodní listy.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.