Jak se o 28. říjnu 1918 psalo ve středočeských kronikách? Pátrali jsme v e-badatelně Státního oblastního archivu

11 fotografií

V e-badatelně Státního oblastního archivu v Praze lze dohledat historické zápisy v kronikách obcí a přečíst si, jak se ta která doba odrážela v životech lidí. My jsme pátrali po říjnu 1918 a úryvky z některých kronik si můžete přečíst níže.

A jak se vůbec vedou kroniky obcí v současnosti? Zeptali jsme se kronikáře Velké Chuchle Tomáše Hromádky. Ten je zároveň šéfredaktorem zpravodaje Kroniky a kronikáři, který existuje už 25 let. Společně s portálem kronikari.info jsou místem, kde si kronikáři mohou sdělovat a vyměňovat své zkušenosti.

„V současnosti jsou vlastně dvě možnosti vedení obecní kroniky, a to buď vedení kroniky tou klasickou cestou, tak jak si asi všichni představují obecní kroniku, jako tlustou knihu, která je ručně popsaná řádky kronikáře. Anebo je druhá možnost, a to je kronika vedená elektronicky, s následným vytištěním po uzavření každého kalendářního roku.“

Pokud v tom, jak vést kroniku, trochu tápete, právě vychází už 4. upravené vydání praktického a stručného metodického materiálu pro kronikáře, zastupitele a starosty obcí a měst s názvem Jak vést obecní kroniku v elektronické podobě s následným vytištěním. Jejím autorem je právě Tomáš Hromádka.

Úryvky z kronik:

Kronika Bakova nad Jizerou:

Když jsme se v zdejším městě dověděli o dosažení naší samostatnosti 28. října 1918, bylo všude plno upřímné a srdečné radosti, lidé blaženě se usmívali a spokojeně tiskli si ruce, ba někteří i polibky dávali na jevo své mocné a radostné pohnutí, na radnici, na školách a na mnohých soukromých domech vlály četné prapory zemských barev, starosta města prof. U. Dr. Jos. Satran s okna radnice promluvil k četně shromážděným zástupům velice případnou řeč, rozjařená mládež v spravedlivém vlasteneckém nadšení korporativně vyžádala si na ředitelích škol vydání všech obrazů „Jeho Veličenstva“ a jiných podobných upomínek na nenáviděný panující a nás zotročující rod „Habsbursko-Lotrinský“, kteréž věci zároveň s „orlíky“ páleny a též i jiným „případným“ způsobem ničeny…

Kronika Benešova:

Jásot neskonalý jeví se po celé republice československé, jejíž prezident prof. Dr. T.G.Masaryk uvítán byl v Praze způsobem, jakého dějiny naše dlouho nepoznaly a sotva poznají…

Kronika Kosmonos:

Vidouc, že poměry nejen u vojsk, ale i u národů (hlavně vyživovací, palivo, oděv a obuv) jsou krajně zoufalé a neudržitelné, požádala vláda rakousko – uherská za okamžité příměří na všech frontách. Dne 28. října 1918 uznala rakousko – uherská vláda na podkladě jednání o mír, práva čechoslováků a jihoslovanů. Následkem těchto velikých změn, povstávají na místě starého Rakouska samostatné státy: Československý, Jihoslovanský, Německo-rakouský a Maďarský. Největších zásluh o blížící se konec světové války mají dva velkodušní mužové: Prasident spojených států severoamerických Wilson a náš výtečný filosof a profesor universitní T.G.Masaryk.

Kronika Libiše:

Za stálého strádání a stoupající drahoty přikvačil nám Národní radou připravovaný převrat, kterýž u nás oslaven byl tím způsobem, že českobratrský farář zdejší pan Josef Fleischner ku shromážděným před radnicí lidu proslovil vřele procítěnou řeč, v níž stručně vytkl význam státního převratu, načež za zvuků národních písní a hudby uspořádán velmi ukázněný průvod slavnostní celou obcí.

Že převrat přijat byl s velikou radostí, není nutno podotýkat.

Než nesmí opomenuto býti, že ve válce zahynulo našich pět občanů a sice: Vácslav Janeba, František Nykodým, Jan Mareš, Josef Lorenc, Rudolf Knížek.

Kronika Poděbrad:

28. října (pond.) O průběhu tohoto nejslavnějšího dne novodobých dějin českých vypravují místní Poděbradské noviny v č. 44 roč. IV. ze dne 1. listopadu 1918:

První, ještě neurčitá, ale přes to hluboce vzrušující zpráva o nové samostatnosti došla před 11. hod. dopolední, kdy na poště v soukromé telefonické rozmluvě oznámeno, že Rakousko-Uhersko uzavřelo samostatný mír s dohodou, přistoupivši na všechny odstavce Wilsonovy noty ze dne 18. T.m., mezi nimiž bylo i uznání samostatného státu Českého. Tato soukromá zpráva se zprvu potkávala s nedůvěrou a téměř hodinu marně sháněno její potvrzení, neboť telefonního spojení s Prahou nebylo lze dosíci.

Kronika Velké Chuchle (psáno kronikářem zpětně, po několika letech):

Tak zastihl první den svobody osmadvacátý říjen r. 1918 i naši milou obec. Radost občanů, ač den byl pošmourný, nebrala konce. Kdo měl někoho na vojně, těšil se, že se s ním co nejdříve shledá a že je konec všemu strádání. Ale mnohý musel ještě dlouho trpělivě čekati, než se mu jeho milý, zvláště byl-li legionářem nebo válečným zajatcem, vrátil. A trvalo ještě dlouho, jako po každé válce, než se život vrátil do starých kolejí. Nedostatek potravin, látek i jiných potřeb držel ještě dlouho ceny ve značné výši.

A ještě pro zajímavost o cenách a počasí v roce 1918:

Kronika Čáslavi – ceny v roce 1918:

Ceny zboží a různých potřeb byly t.r. úžasně vysoké a nepravidelné dle okolností. Některé ceny byly úředně stanoveny, ale často nedodržovaný.

Úřední cena másla 1 kg 23.50 K, litr mléka z mlékáren 1.50 K, 1 kg sádla v drobném prodeji 21.50 K.

Kronika Čáslavi – počasí v říjnu 1918:

Říjen: Prům. teplota + 10°C, polední + 12°C. První a poslední týden chladný. Deštivých dní 6, z nich větší déšť dne 4. a 8. října. V druhé polovině měsíce sucho.