Jak se postarat o odkvetlé jarní keře a kdo nám okusuje listy angreštu?
Šeřík, azalka, rododendron. Některé jarní keře jsou v plném květu a jiné se obléknou do barevného hávu v následujících týdnech. Pokocháme se pohledem na krásu keřů, ale co pak s odkvetlými květenstvími? Je nutné odstřihnout je nebo vylomit? Radí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Odstranění odkvetlých květenství má pro rostlinu velký význam. Tvořící se plody se semeny na jednu stranu odebírají ty nejkvalitnější živiny pro tvorbu semen a na stranu druhou vysílají do keře zprávu o tom, že si může příští rok odpočinout. Že nemusí tolik kvést, protože letos vytvořil semen dostatek. Keř tvoří pomaleji přírůstky a tvoří méně květenství.
Rododendrony můžeme touto dobou také zmlazovat, prořezávat. Pokud o ně pečujeme průběžně, hnojíme je a zaléváme, budou po řezu obrůstat po poměrně krátké době. U rostlin, o které se prakticky nestaráme, je nástup rašení spících oček mnohem pomalejší. Pokud chceme řezat, měli bychom zhruba rok před plánovaným zmlazením začít s hnojením.“
A ještě jedna otázka. Nějaká potvůrka okusuje listy angreštu. S kým máme tu čest a jak se tohoto nezvaného hosta zbavit? Pomůže výluh z kopřiv?
Opět odpovídá Ivan Dvořák: „Pokud to ‚něco‘ dokáže ve velmi krátké době okousat celou listovou plochu, je to s velkou pravděpodobností pilatka angreštová. Výluh z kopřiv nepomůže (možná se dá použít jako hnojivo). Jestli chcete postupovat podle ověřených babských receptů, ošetřujte výluhem z kýchavice (50 g kýchavice na 1 l vody). Jinak pomáhají všechny kontaktní a požerové přípravky, najdete jich dost jak v nabídce konvenčních, tak alternativních insekticidů.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
