Je úžasné bydlet v Praze a zároveň uprostřed přírody, říká obyvatelka Divoké Šárky Jana Divišová
Šárka je jméno pro dívku. Ale také pro krásný přírodní park rozprostírající se na severozápadním okraji hlavního města. Protéká jím Šárecký potok, nad kterým se tyčí rozeklané skály. Našli byste tam ale i dvě koupaliště a také přírodní divadlo. Všechna tahle místa důvěrně zná Jana Divišová, která už více jak padesát let žije v Čertově mlýně přímo uprostřed Divoké Šárky.
První zmínky o Čertově mlýně, který se tehdy jmenoval Tučkův mlýn, pocházejí z roku 1620. Později objekt sloužil jako restaurace, a to až do roku 1945. Když potom manželé Divišovi stavení kupovali, zbyly z něj už jen obvodové zdi a střecha.
„Manžel ho koupil v naprosto dezolátním stavu. On pocházel ze Šumavy, a když v pražských Dejvicích studoval architekturu, bylo mu smutno, a tak se chodil učit do přírody, tedy do blízké Šárky. A když v ní objevil Čertův mlýn, chtěl, aby mu tam pronajali pokoj. Ale majitelé ho vyhnali. Po letech, když se tam znovu šel učit, našel ten mlýn opuštěný a zchátralý. A tehdy ho koupil,“ vypráví Jana Divišová. Až do své smrti pak prý nedělal nic jiného, než ho zveleboval. „A teď v tom pokračuje můj syn,“ dodává.
Čertův mlýn stojí uprostřed přírodního parku, kde široko daleko není žádná jiná zástavba. „Žije se tam naprosto úžasně, zejména tomu, kdo má rád přírodu. A zvládne i nějaký ten menší diskomfort. Přece jenom, do nejbližší civilizace je to přibližně dva kilometry,“ směje se Jana Divišová.
Šáreckým údolím je možné se pohodlně projít po zpevněné asfaltové cestě podél Šáreckého potoka. Trasy jsou tam značené turistickými značkami. Kolem se zdvíhají mohutné buližníkové skály. „Jedna se jmenuje Šestákova a druhá Kozákova. Stojí přímo naproti sobě. A dokonce na ně chodí trénovat i horolezci,“ popisuje Jana Divišová. A zmiňuje ještě Nebušickou vyhlídku. „Ta je opravdu nádherná, je z ní vidět skoro celá Praha 6, přes oboru Hvězdu, dále pak do Břevnova a na ruzyňské letiště. A samozřejmě i celé Šárecké údolí.“
V Divoké Šárce narazíte i na restauraci pojmenovanou Dívčí skok, která bývá otevřená v závislosti na počasí. A také byste tam našli dvě koupaliště. Džbán a U Veselíků. Zatímco koupaliště Džbán bývá v posledních letech uzavřeno, U Veselíků se v létě rozhodně můžete osvěžit a užít si lenošení u vody v lůně přírody.
„Přírodní koupaliště U Veselíků nabízí průzračně čistou, ale zároveň ledově studenou vodu, protože ho napájí pramen vyvěrající přímo ze skály. Je to tam tedy skutečně osvěžující. A opravdu nádherné, majitelé o koupaliště vzorně pečují,“ říká Jana Divišová.
Letní scéna Národního divadla
Do Šárky je ovšem možné vyrazit i za kulturou. Národní divadlo si tam totiž v roce 1913 vybudovalo letní scénu. První představení se odehrálo 16. května. Přírodní divadlo fungovalo vždy během letní sezóny, až do roku 1922. „Hrála se tam opera, opereta i činohra. A vystupovali tam opravdu věhlasní umělci. Vlasta Burian, Hana Kvapilová, Ema Destinnová.“
A protože Jana Divišová pracovala v České televizi, zajímaly ji dokumenty a historie. „A tak jsem pátrala, co všechno v té Šárce dřív bylo. A dozvěděla jsem se, že tam bylo divadlo. A rozhodla jsem se ho obnovit. Bylo to neuvěřitelné martyrium, ale nakonec se to povedlo,“ říká se spokojeným úsměvem.
Dnes se v přírodním divadle v Šárce koná jedno představení ročně. „Praha 6 slaví vždy první víkend v září narozeniny a právě tehdy se pořádá jedno operní představení.“ Příští rok uplyne od vzniku divadla 110 let, a tak se už teď začíná s plány. „Zatím sice nevíme, o jaký titul půjde, ale rozhodně se milovníci divadla mohou těšit na nějakou českou operu,“ uzavírá Jana Divišová.
O tom, že v Šáreckém údolí kdysi stávalo na místním potoce přes třicet mlýnů a také několik hospod, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.