Jedovaté pokojovky nemají být v ložnici. Pravda nebo mýtus?

10 fotografií

„Jedovatost pokojových rostlin se týká prakticky jen fyzického kontaktu s nimi. Potřísnění sliznic nebo jejich pozření. Neublíží nám ani rostliny masožravé, snad jedině že bychom vypěstovali Adélu a ta měla chuť si na nás smlsnout. Když budeme pěstovat třeba eukalypty (jedovaté při pozření), a přesuneme je do ložnice, spíš pomohou. Budou podobně jako vonné druhy muškátů čistit vzduch.

Umístění pokojových rostlin v ložnici je tedy spíše otázkou vkusu obyvatel bytu, než otázkou zdravotní. Neměly by snad jen intenzivně vonět. Avšak dáváme velký pozor, aby se k těm problematičtějším nedostali děti nebo domácí zvířata.

Zamioculcas (Zamioculcas zamiifolia) může třeba kočkám způsobit zdravotní potíže|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Oleandr je prudce jedovatý, ale ten dáváme na zimu spíš do studené chodby, ne do ložnice. Pozření už několika listů může být fatální. Otrava se projevuje třesavkou, zvracením, závratěmi a srdeční arytmií.

Například hlíza bramboříku je jedovatá, glykosid cyklamín po požití způsobuje křeče a žaludeční a střevní nevolnost. U hvězdníku je jedovatá především cibule. Mléko pryšců zase dráždí pokožku. Ochutnávat bychom neměli alokázii, dieffenbachii, potos, kalu a další áronovité.“

Mezi nejjedovatější pokojovky bývají řazeny tyto:

Dieffenbachie je asi nejznámější z jedovatých áronovitých rostlin|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

• Dieffenbachie
• Durman
• Kroton
• Oleandr
• Blahovičník
• Mandevila
• Lilek
• Synadenium
• Adenium
• Hvězdník

Další rady a zajímavosti, týkající se pokojových rostlin, které mohou způsobit zdravotní problémy, si poslechněte v reportáži.