Netík, sleziník, parožnatka. Pokud jim dopřejete správnou teplotu a dostatečnou vzdušnou vlhkost, tyto kapradiny oživí váš byt
Kapradiny jsou rostliny, které nepotřebují příliš světla ani vysoké teploty. Vyhovuje jim střídání teplot ve dne a v noci. Perfektně rostly v bytech, kde se topilo přes den, a v noci vychládaly. Po přestěhování lidí z činžáků s lokálním topením do domů s topením ústředním se kapradiny z bytů začaly vytrácet, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„V současné době se už tolik netopí, lidé mají zimní zahrady, zasklené lodžie, omezují topení na chodbách, v ložnicích, takže se kapradiny mohou začít do bytů vracet. Obecně je pro ně optimum a hranice teplot v zimě 15 - 18 (20) °C. Pěstují se v kyselém substrátu (třeba pro azalky, vřesy, s přídavkem perlitu, trochy písku, nebo smíchaném s asi 1/3 substrátu pro orchideje).
I v létě se jim daří vcelku dobře. Pokud je letníme, pak raději na východní a severní straně, pod hustšími stromy. Trpí-li škůdci, pak jsou to svilušky, někdy (po letnění) i mšice. Kapradiny nesnášejí průvan.
Hnědé skvrny na koncích listů, žloutnutí a následné opadávání bývá následkem příliš suchého vzduchu. Pobledlé až průsvitné listy nás obvykle upozorňují na nedostatek živin.
Netík (Adiantum) je kapradina s jemným, drobným listem. Výše uvedené teploty snáší bez rosení a úpravy vlhkosti. V místě s vyšší vzdušnou vlhkostí zvládne i vyšší teploty. Netíky dorůstají asi do 40 cm výšky a do stejné šířky se rozkládají. Zasychající špičky lístků jsou reakcí na vysokou teplotu a nízkou vzdušnou vlhkost. Nesnášejí ale přemokřený substrát.
Kontrastní k netíku je sleziník (Asplenium), kapradina s mohutnými celokrajnými listy, trochu připomínající listy banánovníku. Dorůstá zhruba do metru výšky, potřebuje prostor asi 50 cm na každou stranu, listy se rozkládají do šířky.
Atraktivní je parožnatka (Platycerium). Ta má způsobem pěstování blíže k orchidejím. Dá se pěstovat bez zeminy, jako epifytum, v substrátu z mechu, rašeliníku, hrubé rašeliny vyvázaná na kmeni, kusu korku nebo v nádobě, v orchidejovém epifytním substrátu. Domů si ji raději přineseme v létě, aby si zvykala na podmínky bytu postupně. V době začátku topné sezony rosíme, udržujeme vyšší vzdušnou vlhkost. Rostliny se hůře zalévají, vodu drží v límci listů okolo báze rostliny. Radím namáčet je podobně jako můrovce (Phalaenopsis) jednou za 14 dnů na dvě hodiny do odstáté vody a po okapání vrátit na stanoviště.
Zkusit můžete i ledviník (Nephrolepis), středně velkou kapradinu s dlouhými, jednoduše zpeřenými listy, která se vysazuje i do závěsných květináčů.“
A ještě pro vás máme radu, jak vybírat vánoční hvězdu, poslechněte si v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.