Josef Fanta stojí za stavbou haly Hlavního nádraží v Praze. Úchvatných budov má na svědomí víc
Budoucí architekt Josef Fanta se narodil v roce 1856 v Sudoměřicích u Tábora. V počátcích své kariéry tvořil v novorenesančním stylu, později se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.
Po studiu na pražské technice asistoval svému profesorovi Josefu Zítkovi při stavbě Národního divadla. Vytvořil například novorenesanční lampy, které dodnes před divadlem najdeme.
Podílel se na stavbách budov ondřejovské observatoře, Hlávkových kolejí, domu Hlahol či budovy současného Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze na Františku. Jeho nejznámější stavbou je odbavovací budova Hlavního nádraží v Praze a tamní kavárna nese jeho jméno.
Fanta je také podepsán pod rekonstrukcemi historických památek a mnoha pomníky – u Slavkova třeba vytvořil Mohylu míru připomínající slavnou bitvu. Josef Fanta navrhoval také náhrobky, a když v roce 1954 v nedožitých 98 letech zemřel, pochovali ho pod rodinný náhrobek na Olšanských hřbitovech, který sám navrhl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
