Juraj Jánošík se zapsal nejen do dějin literatury, filmu i divadla jako ušlechtilý lupič. Stejně ho pověsili

Jakožto mladík z nuzných poměrů se zapojil do povstání sedmihradského knížete Rákocziho proti habsburské monarchii. Po rozprášení rebelie se vrátil domů, ale nezůstal tam dlouho.

Brzy nastoupil pro změnu do císařského vojska, proti kterému krátce předtím bojoval. V jeho službách se jako strážný na zámku v Bytči potkal s tamním uvězněným zbojníkem Tomášem Uhorčíkem a padli si do oka.

Když Uhorčík utekl na svobodu, přizval Jánošíka ke zbojničení a zakrátko mu předal vedení celé zbojnické bandy. Jánošík se zbojníky dva roky kradl a loupil. Lidová slovesnost si to eufemisticky přetvořila na: „bohatým bral a chudým dával“. Byl popisovaný jako svobodomyslný a dobrosrdečný hrdina, takzvaný „ušlechtilý lupič“, který se zapsal do dějin literatury, filmu, divadla.

Pověsti mu dokonce přisuzovaly kouzelnou moc. Nakonec k ničemu nebyla, protože ho v pětadvaceti letech dopadli a pověsili za žebro. Vztah ke zbojnickému idolu dokumentuje i olbřímí socha Jánošíka nad obcí Terchová.