K vyvýšeným záhonům se nemusíte ohýbat. A hryzec nebo slimák mají smůlu, k rostlinám se nedostanou

„Vyvýšeným záhonem může být zváno mnohé. Neohraničená hromada kompostu, skalka, zídka, komposty založené mezi paletami nebo mezi plůtky vyplétanými z vrbového proutí. Taky vysoké záhony s ohrádkou z cihel, tvárnic či prken. Pokud je záhon založený jako kompost (výborně se hodí třeba pro pěstování tykvovitých), bude se podobně chovat. Po roce se propadne. Pak musíme záhon buď dosypat zeminou, nebo tu stávající vybrat, doplnit organickou hmotu a znovu ji zasypat vrstvou zeminy.

Vyvýšený záhon jako součást posezení v Botanické zahradě hl.m.Prahy|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Vyvýšené záhony, které si do zahrady vyrobíme, bývají vysoké od 50 centimetrů až třeba po metr. Záleží na jejich účelu i na výšce vaší postavy. Každý člověk se jinak ohýbá, někdo potřebuje mít hranu záhonu pod břichem, jinému vyhovuje, když mu záhon sahá k hrudníku. Šířku stanovíme tak, abychom snadno dosáhli z obou stran do středu záhonu. Šířka záhonu bývá okolo 130 centimetrů.

Vyvýšený záhon by měl mít několik vrstev, dospodu položíme husté pletivo, na něj kusy dřeva nebo větve z prořezaného živého plotu, pak slámu, odřezky trvalek, posekané trávy a listí, navrch vrstvu zeminy. Záhon by měl mít 3 hlavní části: drenáž, kompost a substrát. Ten každý rok doplníme.

Takové záhony se hodí pro pěstování zeleniny, která se nerozrůstá do šířky, pro bylinky i květiny. Vyvýšené záhony jsou snadněji přístupné, mohou zdobit zahradu, navíc v nich nebudou škodit plži, hraboši, hryzci nebo krtci.“

Další zajímavosti si poslechněte v reportáži.