Karel Kramář byl předsedou vlády jen necelých osm měsíců, přesto zanechal značnou stopu. Jeho vila se od roku 1998 stala rezidencí premiéra
Když v roce 1918 vyhlašovali v Praze muži 28. října samostatné Československo, Karel Kramář byl v Ženevě a o ničem nevěděl. Přesto se brzy na to stal jedním z nejvýznamnějších politiků mladé republiky.
Narodil se roku 1860, vystudoval práva a politické vědy a od roku 1891 byl poslancem říšského sněmu. Muž s plnovousem, pronikavýma očima a sestřihem na ježka stál po vypuknutí první světové války u zrodu domácího odboje. Za velezradu ho pak odsoudili k trestu smrti, kterému unikl díky amnestii související s nástupem nového císaře Karla I.
Po rozpadu monarchie zvolilo Revoluční národní shromáždění Karla Kramáře prvním předsedou československé vlády. Možná vás překvapí, že jím byl jen necelých osm měsíců, poté byl až do své smrti v roce 1937 pouze poslancem. Přesto je jeho stopa patrná i v současné politice.
Rezidencí premiéra je totiž od roku 1998 Kramářova vila. Na výzdobě interiéru ruskými motivy se podílela Kramářova žena Olga, původem z Ruska. Karel Kramář měl celoživotně slabost pro východní národy a usiloval o rovnoprávnou spolupráci všech slovanských států.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
