Kdouloň, moďoul a mišpule. Ozvláštněte si zahradu ovocnými stromy, na které se pozapomnělo
Kdysi velmi oblíbeným, dnes takřka zapomenutým ovocem jsou kdoule nebo mišpule. A pro změnu exotickými jsou až 15 centimetrů dlouhé, žlutozelené plody moďoulu, který se v jazyce původních obyvatel Severní Ameriky nazýval Pawpaw. Kdouloň, mišpuli i moďoul lze vysadit i u nás, a to nejen v nížinách. Než zamrzne půda, máte vhodnou příležitost doplnit svou zahradu o netradiční druhy ovocných stromů. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Kdouloň je stále dost netradiční ovocný strom. Velmi pozdě dozrává a má specifické užití. Plody za syrova bývají trpké a tuhé. Ale v kompotech nebo zavařeninách, v kdoulové pastě nebo v dužině kdoulí, usušené jako takzvaný ovocný papír, vynikne jejich chuť a aroma.
Plodům moďoulu trojlaločného se říká banány severu. Mně chutí připomínají spíš svou příbuznou z rodu anonna – čerimoju. Sklízí se obyčejně poté, když spadnou na zem, čerstvé jsou nejedlé, zralé příjemně voní.
Mišpuli, stejně jako moďoul, často považujeme spíš za okrasný strom. Přitom dužnina plodů je po dozrání sladká, aromatická, mírně exotické chuti. Sklízí se zpravidla poté, kdy plody přejdou mrazem. Mišpule se dá jíst čerstvá nebo se zpracuje na džem, samotná nebo v kombinaci s dalšími plody, například s dužninou kdoule.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
